Ekoland klub

Přehled klubovní činnosti

Domů
Kdo jsme
Naše činnost
Mezinárodní Sdílení
Přednášková a vzdělávací činnost
Ediční a překladatelská činnost
Reflexe z transmisních skupin
Zářivá energie a její využití
Z dopisů našich čtenářů
 
 
 

Ediční a překladatelská činnost

Ediční a překladatelská činnost:

 

Výňatky z knih

Maitréjovo poslání a mise díl II.

A. A. Baileyová - O sexu

 

Naše překlady a edice

Astrologie pro věk Vodnáře

Mimořádná doba - neobyčejné bytosti

Opětovný příchod Krista a Mistrů moudrosti

Transmise - meditace pro Nový věk

Učení odvěké moudrosti 

Knihy Roberta Monroe

Tvůrci křídel

Úvod do Astrologie Vodnářského věku

Další připravované knihy

Sponzorství

 

 

Esoterická psychologie, I. díl

A. A. Baileyová & Djwhal Khul

Pracovní text, Přeložila Kateřina Králová, TM Havířov

část II., kapitola 2

Problém sexu 

Je zřejmé, že o tomto tématu není snadné hovořit. Ale proč je to tak nesnadné? Problém spočívá v tom, že lidé mají ve svých myslích předsudky a jsou vnitřně přesvědčeni, že právě jejich pohled na věc je ten pravý, protože oni přece podle něj žijí a jednají a vyhovuje jim to tak; je založen na skutečnosti, že sex je jedním ze základních prvotních popudů, jedním z mocných instinktů a tudíž dominujícím faktorem animální stránky lidské přirozenosti; na až příliš důvěrné známosti tohoto tématu – intimitě, která byla přeměněna na neslušné tajemství, když lidstvo během času podlehlo přehnanému puritanismu a udělalo z této přirozené funkce něco chlípného, o čem se nehovoří. Sex byl považován za téma, kterému se slušný člověk vyhýbá, místo aby se bral jako instinktivní a přirozený jev – tak instinktivní a nezbytný, jako potřeba jídla a pití. Je to potřeba, avšak potřeba, která se nepodřídila rytmu běžného dne a nebyla považována za něco, co je třeba uposlechnout a uspokojit pouze když vyvstane potřeba a zdravá žádost. Zde leží klíč k problému.

Obtížnost problému spočívá opět v obrovské různorodosti postojů lidských myslí k tomuto tématu. Ty sahají od špatně regulované promiskuity až k monogamii, která vyústila v těžké břímě a omezení žen a bezuzdnou libovůli ze strany mužů. Toto vše vytvořilo v naší civilizaci střediska nákazy, mohu-li to tak nazvat. Díky nim máme uvolněnou morálku založenou na mámení, čtvrti prostitutek, které nejsou ničím jiným než nešťastným kompromisem mezi zvrácenými tendencemi a neuspokojenými tužbami, rozvodová řízení, která ničí rodinný život a časem podkopávají i život národa (jehož zdravou jednotkou by měla být právě rodina) a stálý nárůst nemocí, jež jsou výsledkem převládající promiskuity a mnoha nezákonných vztahů. Je zde také psychologický faktor nemalé důležitosti. Tím je bojovnost mnoha skupin lidí, které se snaží vnutit své vlastní představy a svá řešení problému ostatním.

Za všemi těmito po dlouhé věky se táhnoucími špatnými postoji k sexuálním funkcím stojí dvě hlavní zla nebo lépe dva zásadní výsledky lidského jednání děsivého významu. Především je to vznik komplexů, psychóz, psychologických poruch a zábran, které vážně podlomily zdraví a vyrovnanost stovek tisíc lidí. Za druhé je ohroženo samo fungování života lidstva tak, jak jej ztělesňuje rodinná jednotka a rodinný život vůbec. Na jedné straně zde máme promiskuitu a bezuzdné holdování v sexuálních vztazích, které mají za následek (vždy tomu tak bylo) přelidnění a nadprodukci lidských bytostí. Na straně druhé vnucenou sterilitu, která – ač v mnoha ohledech menším zlem – je v konečném důsledku nebezpečná. Ta je ovšem na rychlém ústupu, vede totiž k fyzickým podmínkám, které jsou nepřijatelné. Nicméně v této době je to menší ze dvou zel. To první zlo vede k nadprodukci, jež přináší takovou drastickou ekonomickou situaci, že je ohrožen mír a stabilita světa;  působením druhého bychom mohli postupně jako lidstvo vymizet, pokud by se vnucená sterilita stala obecnou praxí. To by následně vedlo k vládě zvířecího světa a nastalo by období úpadku a zpětného vývoje namísto pokroku.

Při probírání tohoto tématu budu muset zobecňovat. Pracuji s tématem jako celkem a jde mi proto o hrozbu, kterou představují současné postoje, o potřebu plného pochopení  a přeskupení lidských představ týkajících se této životně důležité věci. Postoj neuvažujícího divocha k otázce sexu a postoj mentálně polarizovaného a duchovně orientovaného zasvěcence k témuž tématu se mohou zdát tak naprosto rozdílné, že při letmém pohledu nebudou mít žádnou podobnost; přitom v zásadě jsou tyto dva postoje mnohem blíže sobě navzájem i skutečnosti, než je ten, který má dnešní průměrný člověk. Divoch je ovládán rytmem své zvířecí přirozenosti a neví o zlé stránce sexu ani o závadné promiskuitě civilizovaného člověka nic víc, než zvíře ve svém neochočeném stavu;  zasvěcenec svůj život řídí silou své mysli a je podněcován touhou pracovat pro dobro lidstva. Ale mezi těmito dvěma extrémně odlišnými přístupy je mnoho různých stanovisek, rozdílných představ, mnoho zvyků, mnoho typů vztahů (legitimních i nelegitimních), zvířecích i psychologických reakcí, mnoho forem manželství, mnoho zvrhlosti tohoto přirozeného procesu, které charakterizují moderního člověka všech částí světa. Tyto se opět liší v různých civilizacích a vlivem rozdílných klimatických podmínek.

Je proto zřejmé, že není součástí mé služby vtahovat čtenáře této knihy do detailní analýzy manželských zvyklostí jednotlivých věků, minulých i současných. Není mým úkolem rozvádět do detailu chyby, špatné důsledky, mnoho typů zvrhlostí a sadistické krutosti vzešlé ze zneužití přirozených lidských pochodů i ze zneužití spolubližních. Nebudu ani osvětlovat nepochopení zákona přitažlivosti a odpudivosti. Ničemu by to neposloužilo v tomto krátkém pojednání o obsáhlém tématu, kdybych se pustil do probírání jakékoli z mnoha teorií, které lidé zformulovali ve snaze problém řešit. Jsou jich celé regimenty. Všechny obsahují určitou míru pravdy. Většina z nich vyjadřuje hloubku lidské nevědomosti a může si je nastudovat kdykoli kdokoli, kdo má čas, inteligenci nahlížet je jasně a bez předsudků a peníze k zakoupení potřebné literatury.

Nemohu a nebudu se dotýkat medicínských a fyziologických aspektů neřesti, ať už jde o neřest promiskuity či nešťastného manželství. Více vám v tuto chvíli posloužím, poukážu-li na zákony, jež by měly řídit život člověka, obzvláště pokud se sexu týká a naznačím-li, proč a čím byly současné výstřední a specifické podmínky způsobeny. Mohu také přednést nějaké návrhy, které – budou-li vzaty v úvahu – mohou pomoci vymazat z mysli falešné a klamné náhledy, které člověku zabraňují vidět pravdivě a mohu mu tak člověku pomoci nalézt zlatou nit světla, jež jej v pravý čas přivede k řešení.

Definice sexu, ctnosti a neřesti

Řečeno kosmicky je sex krátké slovo používané k vyjádření existujících vztahů (během projevení) mezi duchem a hmotou a mezi životem a formou. Je vyjádřením zákona přitažlivosti, základního zákona, který tvoří podstatu veškerých projevů života ve formě a je příčinou všech fenomenálních jevů.

Řečeno lidsky nebo fyzicky slovo sex označuje vztah mezi mužem a ženou, jehož výsledkem je rozmnožení druhu.

Ve smyslu moderního užívání (u nemyslících a průměrných) je sex slovem, jež označuje lákavé uspokojování zvířecích podnětů za každou cenu a bez jakéhokoliv regulování.

V zásadě je sex projevem duality a rozdělení jednoty na dva aspekty neboli poloviny. Nazýváme je duchem a hmotou, mužem a ženou, positivním a negativním; a jsou stupněm na evolučním žebříku směrem ke konečné jednotě neboli homosexualitě, jež nemá žádný vztah ke zvrácenosti, které se dnes – nepřesně – říká homosexualita.

Tato „homosexualita“   je v současnosti hojně rozšířená, ale jen stěží naleznete osobu, která v sobě doopravdy kombinuje obě pohlaví a je – fyziologicky i mentálně – naprosto sebe-uspokojující, soběstačná a sebe-rozmnožující. Ve všech dobách se vždy tu a tam objevil opravdový homosexuál jako garant vzdáleného budoucího dosažení lidské rasy, kdy se světový cyklus završí a dvě oddělené poloviny budou sloučeny do základní jednoty. Mám na mysli „božského hermafrodita“, opravdového androgynního člověka, dokonalou lidskou bytost. Ale význam slova byl zkreslen a dnes se tohoto slova používá pro typ mentální perverze, pokřiveného postoje mysli, jež má často za následek fyzické praktiky a reakce, jež jsou ve svých projevech tak staré, že tato jejich starobylost usvědčuje ze lži představu, že tento postoj znamená krok vpřed na cestě vývoje. Je to opravdu zpětný vývoj, obnovení pradávných praktik.

Tyto úchylky se objevují vždy, když se rozpadá civilizace a starý řád se mění na nový. Proč tomu tak je? Je to proto, že nové podněty proudí do starého a dopad nových sil na lidstvo v člověku probouzí touhu po tom, co je pro něj nové a nevyzkoušené, neobvyklé a abnormální. Tomuto impulzu podlehnou slabé mysli, anebo silně experimentující duše, které se tak stanou oběťmi své nižší přirozenosti, když pátrají v nezákonném směru.

Čili pod vlivem těchto nových energií dochází k určitému pokroku v nových a nevyzkoušených duchovních oblastech, ale zároveň k experimentům v oblasti fyzické touhy, což pro lidstvo není linií pokroku.

Svět forem cyklicky reaguje na příliv vyšších energií, jejichž účelem je stimulovat všechny části a aspekty života forem. Toto podněcování vede k následkům, které jsou dobré i špatné. Je-li tato energie použita k materiálním cílům, jako jsou například na fyzické rovině sexuální vztahy na čistě obchodní bázi, je výsledkem zlo. Ale je třeba pamatovat, že tatáž božská energie, pokud je použita v oblasti bratrské lásky (například), bude plodit jen samé dobro.

Žijeme dnes v období, kdy dochází ke třem událostem veliké důležitosti, což si většina lidí neuvědomuje a nezaznamenává.

Sedmý paprsek Zákona a Řádu se začíná projevovat; přecházíme do nového zvířetníkového znamení a blíží se příchod Krista. Tyto tři veliké události jsou příčinou mnoha dnešních převratů a chaosu; zároveň jsou odpovědny za všeobecné obracení se k duchovním skutečnostem (což zaznamenávají všichni skuteční pracovníci) a za růst porozumění, sociálního hnutí, tendencí ke spolupráci, náboženské jednoty a internacionalismu.  Typy energií, jež doposud byly latentní, stávají se potentními. Následná reakce světa je v počátečních stádiích ve svých projevech materiální; ale v konečných fázích se božské kvality projeví a změní dějiny i civilizaci. Zájem, kterému se v současnosti těší takzvané kosmické paprsky, naznačuje, že dochází k vědeckému poznávání nových přicházejících energií sedmého paprsku. Tyto paprsky proudící sakrálním centrem éterického těla planety mají nevyhnutelně vliv na sakrální centra lidí. Proto je sexuální život lidstva dočasně podněcován přes míru, proto se mu přikládá tolik významu.

Přicházející věk Vodnáře v člověku podněcuje ducha univerzality a tendence ke spojování. Dá se to pozorovat v současných trendech směrem k sjednocování v obchodování, náboženství i politice. Ale tyto vlivy – namířeny na citlivá těla nevyvinutých nebo přecitlivělých – vedou k morbidním sjednocovacím tendencím, zákonným i nezákonným; vytvářejí extrémní pohotovost k sexuálnímu spojení v mnoha směrech a ke vztahům a spojování, které neodpovídají zamýšlené nebo evoluční linii a jsou nezřídka zneuctěním zákonů samých. Energie je neosobní věc a dvojí ve svém účinku – výsledek se různí podle typu substance, na kterou působí.

Přicházející sedmý paprsek vyjadřuje sílu organizovat, schopnost integrovat, vnášet do dvojic protikladů slučující vztah a tímto vytvářet nové formy duchovního projevu. Vytvoří ale také nové formy toho, co - z hlediska ducha – může být považováno za hmotné zlo. Je to mocný impulz, který vynese na denní světlo všechno, co je zahaleno do hmoty, a povede tak nakonec k odhalení ducha a skryté nádhery. Dojde k tomu poté, co vše odhalené z materiální formy bude očištěno a posvěceno. Na toto Kristus odkazoval, když předpovídal, že na konci věku budou skryté věci odhaleny a tajemství vykřičena ze střech domů.

Prostřednictvím procesu odhalování se rozvine síla myšlenky. Přijde to skrze rozvoj schopnosti rozlišování, jež lidem nabídne volbu, čímž se vyvine pravdivější vnímání hodnot. Ve vědomí člověka se objeví normy pro dobré a zlé a člověk bude činit takové volby, které položí základ novému řádu, jež uvede v úřad novou lidskou rasu, s novými zákony a přístupy a ohlásí nové náboženství lásky a bratrství a nové období, ve kterém bude skupina a její dobro mít zásadní význam. Oddělenost a nenávist zvolna vymizí a lidé splynou v opravdové jednotě.

Třetím faktorem, který je třeba vzít v úvahu, je příchod Krista. Všude nacházíme ducha očekávání a požadavek projevení a symbolického setkání, které nazýváme různými jmény, ale jež se obvykle odvolávají na příchod Krista. Může to být skutečný fyzický příchod, jako dříve v Palestině, nebo to může znamenat určité prostoupení jeho učedníků a milovníků Velkým pánem života. Toto prostoupení vyvolá odezvu u všech těch, kdož jsou nějakým způsobem duchovně probuzeni. Anebo příchod může na sebe vzít formu obrovského přílivu Kristova principu, Kristova života a lásky, jež bude pracovat prostřednictvím lidské rodiny. Možná všechny tři možnosti budou působit zároveň a to v krátkém čase. Není na nás o tom mluvit. Na nás je být v pohotovosti a podílet se na přípravě světa na tuto významnou sérii událostí. Blízká budoucnost nám ukáže.

Chci však poukázat na to, že příliv Kristova ducha lásky bude opět dvojí ve svém účinku.

Jak dobro, tak zlo bude podníceno; obojí, jak hmotná touha, tak duchovní usilování budou probuzeny a posíleny. Ukáže se pravdivým přísloví, že hojně hnojená zahrada a pečlivě hlídané a zalévané políčko přinesou úrodu jak plevele, tak květin. Jsou to dvě reakce na totéž slunce, tutéž vodu, hnojivo a péči. Rozdíl spočívá v semeni ukrytém pod zemí. Čili příliv lásky podnítí světskou lásku i světskou touhu a zvířecí chtíč; posílí nutkání vlastnit v materiálním smyslu se vším následným zlem a vyústí ve zvýšení sexuálních reakcí a mnoha projevech špatně usměrněného mechanismu reagujícího na neosobní sílu. Podnítí však také růst bratrské lásky a podpoří vývoj a projevení skupinového vědomí, všeobecného porozumění; vytvoří novou a mocnou tendenci k slučování a sjednocování. K tomu všemu dojde působením Kristova ducha prostřednictvím lidstva jako média. Kristova láska bude bez přestání proudit na zemi a její vliv bude v následujících stoletích stále sílit, až na konci věku Vodnáře a prostřednictvím činnosti sedmého paprsku (jenž přivádí dvojice protikladů k těsnější spolupráci) se můžeme těšit na „Lazarovo zmrtvýchvstání“ a vynoření se lidstva z hrobky hmoty. Skrytá božskost bude odhalena. Všechny formy budou neustále procházet účinky Kristova ducha a dojde k vyvrcholení lásky.

 

Vlivem těchto tří příčin zaznamenáváme v tuto dobu na celém světě obrovský zájem o sex, jenž ve svých přirozených důsledcích vede ke dvěma věcem:

 

  1. Po celém světě a především ve velkých centrech populace dochází k bouřlivému nárůstu sexuálních vztahů, ale tentokrát bez odpovídajícího nárůstu populace. Vděčíme za to jednak moderním metodám antikoncepce, ale také vzrůstající mentální polarizaci lidstva, která vede k neplodnosti nebo k zmenšení velikosti rodin.

  2. Dochází k přetváření pohledu lidstva na manželství a sexuální vztahy. Může za to současná ekonomická situace, obecně rozšířený zájem o lékařskou hygienu, rozpoznání manželských zvyklostí národů západu i východu, jež vedlo k obecnému dotazování, ale také selhání zákonných mechanismů k zabezpečení rodinné jednotky a interpretace lidských vztahů uspokojujícím způsobem.

 

Postupme nyní od všeobecných významů a rozpravy k řešení a cíli, který zatím existuje jen na čistě abstraktních mentálních úrovních a ve světě idejí. Dokonce i ti nejpřednější myslitelé lidské rasy vyciťují pouze mlhavě a nejasně, o jaké skryté ideje by mohlo jít.

 

Jde o základní otázku, a když tato bude vyřešena, nastane mezi oběma pohlavími rovnoprávnost, odstraní se bariéry, které v současnosti mezi muži a ženami existují a fungování rodinné jednotky bude zajištěno. To bude zahrnovat i ochranu dítěte, takže se mu dostane všeho nezbytně potřebného pro fyzický růst a takové výchovy, která povede k emocionálnímu i mentálnímu vývoji v žádoucím směru, což jej následně učiní schopným sloužit lidstvu, své době i své skupině s největším možným užitkem. Takový byl vždy ideál, ale dosud jej nebylo uspokojivě dosaženo. Vyřešení sexuálního problému odstraní z myslí lidí zábrany i nepatřičné zaujetí a výsledkem bude mentální svoboda, která vpustí v lidské mysli příliv nových idejí a koncepcí. Objevíme, že ctnost či neřest nemají žádný vztah ke schopnosti či neschopnosti podřídit se lidským zákonům, ale k postoji člověka k sobě samému, Bohu a spolubližním.

Ctnost je u člověka projevem ducha spolupráce s bratry, jež nutně vyžaduje nesobeckost, porozumění a naprosté sebezapomnění.

Neřest je pravým opakem tohoto postoje. Tato dvě slova znamenají prostě dokonalost a nedokonalost, shodu s božskými kritérii bratrství nebo neúspěch při snaze o jejich dosažení. Kritéria se s vývojem člověka k božství posunují a mění. Liší se také podle lidského osudu, jak je ovlivňován dobou a věkem, svým založením i okolím. Mění se také podle stupně evolučního vývoje. Kritéria dosažení dnes nejsou stejná jako před tisíci lety a za dalších tisíc let budou zase jiná.

Ne ve všech obdobích lidských dějin byla situace tak kritická, jako dnes, protože nyní lidstvo dosáhlo něčeho jedinečného. Poprvé v historii lidské rasy je zde na hmotné úrovni projevená opravdová lidská bytost, opravdový člověk. Je zde integrovaná osobnost fungující jako jednotka a je zde mysl a emocionální podstata sloučená a promíchaná na jedné straně s fyzickým tělem a na straně druhé s duší. Také těžiště života je dnes posunuto z fyzického k mentálnímu a ve stoupajícím množství případů až k duchovnímu životu. Takže – pokud je pravda, co říkám – máme jen málo důvodů ke sklíčenosti. Dnes dochází v širokém měřítku k opravdovému „pozdvihnutí srdcí k Pánu“ a trvalému obracení očí ke světu duchovních hodnot. Odtud ony převratné změny.

 

Nehledě na příchod nového věku a tudíž ani na příliv Kristova ducha s jeho přeměňující a obnovující energii a také bez ohledu na cyklický návrat energií sedmého paprsku, máme zde v současnosti lidstvo ve stavu, kdy je poprvé schopno adekvátně reagovat na hluboké duchovní energie a nové příležitosti. Proto ten vzrůstající problém. Je zde velký den příležitosti, zázrak úsvitu.

 

Rád bych zde přistoupil k problému sexu z jiného úhlu a nahlížel jej jako symbol. Symbol je, jak dobře víme, vnějším a viditelným znakem vnitřní a duchovní skutečnosti. Co je tou vnitřní skutečností? Především je to realita vztahu. Je to existující vztah mezi základními dvojicemi opaků – otec-matka, duch-hmota; mezi positivním a negativním; životem a formou a mezi největšími dualitami, které – jsou-li přivedeny k sobě v kosmickém smyslu – dají vznik projevenému synu Boha, kosmickému Kristu, vědomému vnímavému vesmíru. Dramatickým symbolem tohoto vztahu je evangelijní příběh a historický Kristus je garantem jeho pravdivosti a reálnosti. Kristus je pro nás zárukou za reálnost, vnitřní význam a pravdivý duchovní základ všeho, co bylo a co kdy bude. Ze vztahu světla a tmy se to, co je neviditelné, vynořilo jako zjevné a my můžeme poznávat a porozumět. Kristus jako světlo světa odhalil tuto realitu. Z temnot času promluvil Bůh a otcovství Božství bylo zjeveno.

 

Drama stvoření a příběh zjevení jsou pro nás zobrazeny – pokud dokážeme nazírat pravdivě a interpretovat fakta s duchovní precizností - ve vztahu dvou pohlaví a v uskutečnění pohlavního styku. Pokud již toto spojení není čistě fyzické, ale je sjednocením dvou polovin na všech třech úrovních – fyzické, emocionální a mentální, potom zažijeme vyřešení problému sexu a navrácení manželského vztahu do zamýšlené pozice v Mysli Boha. Dnes jsou manželství svazkem dvou fyzických těl. Někdy jde také o manželství emocionální povahy dvou dotyčných. Zřídkakdy je to také manželství mysli. Někdy je to svazek fyzického těla z jedné strany, zatímco fyzické tělo strany druhé zůstává chladné, nezaujaté a nezapojené, ale emocionální tělo je přitahováno a účastní se. Někdy je zapojeno mentální tělo s fyzickým a emocionální tělo zůstává stranou. Zřídka, ale opravdu zřídkakdy nacházíme sladěné, spolupůsobící splynutí všech tří částí osobnosti na obou stranách v jeden celek. Když k tomu skutečně dojde, potom zde máme opravdovou jednotu, skutečné manželství a smíšení dvou v jedno.

 

Právě v tomto bodě sešly některé z esoterických škol z cesty. Do učení se jim vplížila falešná představa, že manželství tohoto druhu je nezbytně nutné pro duchovní osvobození a bez něj duše zůstává ve vězení. Učí, že skrze akt manželského spojení dojde k sjednocení s duší a že není jiný způsob, jak toho dosáhnout.

Sjednocení s duší je individuální vnitřní prožitek, jenž má za následek rozšíření vědomí, takže individuální a specifické se stane jedním (zajedno) s obecným a univerzálním. Avšak za chybným výkladem leží pravda.

 

Tam, kde lze nalézt toto pravé manželství a ideální sexuální vztahy na všech třech rovinách, existují správné podmínky pro poskytnutí potřebných forem duším, jež přicházejí do inkarnace. Synové Boží tak mohou naleznout formy, v nichž se pak projeví na zemi. Podle „sféry působnosti“ manželského styku (dá-li se takovéto slovní spojení v této souvislosti vůbec použít) bude do inkarnace přitahován určitý typ lidské bytosti.

V dnešním světě lidé rychle dosahují vysokého stupně vývoje. Proto je v něm taková nespokojenost se současnými pohledy na manželství. Tato nespokojenost předchází vyhlášení určitých skrytých principů, jež posléze budou řídit vztahy mezi pohlavími. Lidé potom budou mít příležitost poskytnout – prostřednictvím tvořivého aktu – potřebná těla učedníkům a zasvěcencům.

 

Za symbolem sexu stojí také realita lásky, vyjadřující sebe samu. Láska ve skutečnosti znamená současně vztah, ale tohoto slova se používá bez rozmyslu a nevěnuje se pozornost jeho opravdovému významu. Láska a sex jsou v zásadě jedno a totéž, neboť obě slova vyjadřují význam Zákona přitažlivosti. Láska je sex a sex je láska, protože tato dvě slova zobrazují ve stejné míře vztah, souhru a jednotu mezi Bohem a jeho vesmírem, člověkem a Bohem, člověkem a jeho duší a mezi mužem a ženou. Důraz je kladen na motiv a vztah. Důsledkem tohoto vztahu je tvoření a projevení formy, prostřednictvím které může božskost vyjádřit sebe samu. Duch a hmota se setkávají a dávají vznik projevenému vesmíru. Láska je vždy tvořivá a Zákon přitažlivosti je ve svých důsledcích plodný. Člověk a Bůh se sešli pod stejným velkým Zákonem a zrodil se Kristus – garant božskosti lidstva a projevení této skutečnosti. Jednotlivý člověk a jeho duše se také snaží setkat a je-li toho dosaženo, zrodí se Kristus v jeskyni srdce a je v běžném životě zjevný se zvyšující se silou. Proto člověk každodenně umírá, aby mohl být spatřen Kristus v celé své slávě.

Sex je symbolem toho všeho.

 

I v člověku se odehrává ono velké drama sexu a dvakrát dochází v jeho těle k procesu sjednocení a slučování uvnitř osobnosti. Dovolte mi ještě stručně upozornit na tyto dvě symbolické události k užitku studentů esoteriky, aby tak mohlo být velkému příběhu sexu porozuměno v jeho duchovním smyslu.

 

Člověk je, jak víte, vyjádřením energií. Tyto energie burcují fyzického člověka k aktivitě prostřednictvím center síly v éterickém těle. Rozdělíme si je pro naše účely do tří center pod bránicí a čtyřech nad ní.

 

Jsou to tyto:

1.      Pod bránicí

a)      základna páteře

b)      sakrální centrum

c)      solar plexus

2.      Nad bránicí

a)      srdeční centrum

b)      krční centrum

c)      centrum mezi obočím

d)     hlavové centrum

 

Musí dojít ke dvěma spojením a tato dvě spojení sehrávají dvě symbolická sexuální dramata či dvě symbolické události, které jsou ztělesněním duchovních dějů a zobrazují člověku jeho duchovní cíl a velký Boží účel v evolučním procesu.

 

(událost první)

Nejdříve musí být energie pod bránicí pozdviženy a smíšeny s těmi nad bránicí. Nebudeme se zabývat průběhem ani pravidly tohoto procesu, vyjma jednoho – pozdvižením sakrální energie do krčního centra, neboli přeměnou tělesného rozmnožování a tělesného tvoření v tvorbu uměleckou. Sjednocením energií těchto dvou center se dostaneme ve svém vývoji do stadia, kdy budeme tvořit děti našich schopností a mysli. Jinými slovy: kde je skutečná jednota vyšších a nižších energií, tam se objeví krása ve formě, která slouží jako vhodně projevená schrána některých aspektů pravdy. Takto potom obohacuje svět. Kde dojde k tomuto sjednocení, tam začíná fungovat opravdová umělecká kreativita. Hrdlo, orgán slova, vyjadřuje život a projevuje nádheru a skutečnost, která je za ním. Taková je symbolika učení o spojení nižších energií s vyššími, symbolem čehož je na fyzické úrovni sex.

Kreativita lidstva rychle roste, protože pod novými impulzy pokračuje přeměna energií. Až lidé vyvinou smysl pro čistotu, až zesílí smysl pro zodpovědnost a vzroste láska ke kráse, barevnosti a idejím, dojde k rychlému zvětšení nárůstu sjednocení nižšího s vyšším a tím pádem bude zkrášlení Chrámu Páně ohromně urychleno.

 

V nastávajícím věku Vodnáře se to náramně urychlí. Většina lidí dnes žije pod bránicí a jejich energie jsou obráceny ven do materiálního světa a spotřebovávány na materiální cíle. V následujících staletích to bude napraveno; jejich energie se přemění a vyčistí a lidé začnou žít nad bránicí. Budou potom projevovat síly milujícího srdce, tvořivého hrdla a bohem přikázanou vůli „hlavy“.

(událost druhá)

Také v hlavě člověka dochází k nádherné symbolické události. V tomto živém organismu se odehrává drama, v němž čistě lidská bytost splývá s božstvím. Zde se odehrává velké konečné drama mystického sjednocení Boha s člověkem a duše s osobností. Podle východní nauky jsou v hlavě člověka dvě velká energetická centra. Jedno z nich, to mezi obočím, mísí a slučuje pět typů energií, které jsou do něj přeneseny. Jsou to energie tří center pod bránicí a energie hrdelního a srdečního centra. Druhé centrum, hlavové, se probouzí meditací, službou a usilováním a právě přes toto centrum navazuje duše kontakt s osobností. Toto centrum je symbolem ducha neboli positivního mužského aspektu, podobně je centrum mezi obočím symbolem hmoty, negativního, ženského aspektu. S těmito energetickými víry jsou na fyzické rovině spojeny dva orgány, hypofýza a epifýza (šišinka mozková). První je negativní, druhý pozitivní. Tyto dva orgány jsou vyšší obdobou mužských a ženských rozmnožovacích orgánů. Jak se duše stává stále mocnější v mentálním a emocionálním životě aspiranta, vlévá se ve stále větší síle do hlavového centra.

 Když člověk pracuje na své osobnosti, čistí ji a přizpůsobuje službě duchovní vůli, automaticky zvedá energie z center v těle vzhůru do centra mezi obočím. Nakonec se působnost obou těchto center v hlavě rozšíří natolik, že dojde ke spojení jejich vibračních či magnetických polí a náhle vzplane světlo. Otec – duch a matka – hmota se sloučí v jedno a zrodí se Kristus. „Dokud se člověk znovu nezrodí, neuzře království Božího,“ řekl Kristus. Toto je druhé zrození a od této chvíle přicházejí vize ve zvětšené síle.

 

Toto je opět velké drama sexu, odehrávající se v člověku. Tedy třikrát ve svém osobním životě pozná člověk význam spojení, sexu.

 

  1. Na fyzické rovině jako sex neboli vztah k opačnému pohlaví (ženě, muži), jež má za následek fyzické rozmnožování.

  2. Sjednocení nižších energií s vyššími, jehož důsledkem je kreativní práce.

  3. Sjednocením energií osobnosti s energiemi duše uvnitř hlavy s následným zrozením Krista 

Veliká je nádhera člověka a skvostné je božské poslání, jež ztělesňuje.

Postupem času byla lidská rasa přivedena k bodu, ve kterém člověk začíná pozvedávat nižší energie do vyšších center a právě tento přechod způsobuje mnoho problémů dneška. Mnoho lidí se dnes stává politicky, nábožensky, vědecky či umělecky tvořivými a vpád jejich mentální energie, plánů a idejí dává o sobě řádně vědět. Dokud v lidské rase nebude panovat idea bratrství, budeme svědky zneužívání těchto sil k osobním cílům a ambicím, vedoucí k následným pohromám, stejně jako jsme svědky zneužívání sexuální síly používané k osobnímu uspokojení a sobectví i následných katastrof. Avšak někteří lidé již pozvedají své energie stále výše a přeměňují je v podmínky božského světa. V mnoha lidech se dnes rodí Kristus a synovství Boží se bude ve stále větší míře objevovat v jejich povaze, aby převzalo vedení lidstva Nového věku.

Sex v Novém věku

Je vždy nebezpečné věštit, ale často je možné předvídat, nastínit současné obecné tendence.

Během následujících dvou století staré vlivy, pod kterými dosud žijeme, odezní a nové síly uplatní svůj vliv. Tři věci budou charakterizovat nastávající Věk Vodnáře a bude moci k nim dojít působením vlivu tří planet, které budou řídit tři dekany tohoto věku. Nejdřív to bude působení Saturnu, které rozdělí cesty a nabídne příležitost těm, kteří z toho chtějí mít prospěch. Bude to období ukázněnosti a cyklus, ve kterém budeme činit volby, a prostřednictvím těchto rozpoznávajících rozhodnutí vstoupí lidstvo do svého dědictví. Tento vliv je již v současnosti silně citelný.

Později dojde prostřednictvím vlivu Merkura v druhém dekanu k vylití světla, mentálnímu a spirituálnímu osvícení a pravdivějšímu výkladu učení Lóže Hlasatelů (Lodge of Messengers). Působení prvního dekanu umožní mnoha lidem učinit taková rozhodnutí a vyvinout takové úsilí, které jim umožní pozvednout nižší energie do vyšších center a přenést ohnisko pozornosti z místa pod do prostoru nad bránicí. Účinek druhého dekanu umožní těm, kteří budou připraveni, spojit osobnost s duší, a tak – jak už jsem dříve upozornil – vzplane světlo a zrodí se v nich Kristus.

Během třetího dekanu vstoupí v úřad vláda Bratrství; Venuše bude vládnout inteligentní láskou; důležitou jednotkou bude skupina, ne jednotlivec. Obětavost a spolupráce budou soustavně nahrazovat oddělenost a soutěživost.

V žádném oboru života se tyto přicházející změny neodrazí více než v lidském přístupu k sexu a v nových úpravách manželských vztahů. Ke změnám přístupu bude docházet postupně, tak, jak bude pomalu se vyvíjející nauka o psychologii nacházet uplatnění. Až člověk dojde k porozumění své trojité přirozenosti, až bude přesněji pochopena povaha vědomí a hlubina podvědomého života lidí, dojde postupně a automaticky ke změně postoje mužů k ženám a žen k svému určení.

Tyto potřebné změny nebudou výsledkem legislativních opatření, ani rozhodnutím vládních představitelů, kteří by takto reagovali na problémy doby; k těmto změnám dojde pomalu následkem inteligentního zájmu následujících tří generací. Mladí lidé přicházející nyní do inkarnace a další, kteří přijdou během následujícího století, se ukážou být dobře vybaveni pro práci s problémem sexu, jelikož budou nahlížet věci jasněji než starší generace a budou uvažovat v širších a liberálnějších souvislostech, než je dnes běžné. Budou mít lépe vyvinuto skupinové vědomí, budou méně individualističtí a sobečtí; budou se zajímat spíše o nové ideje než o starobylé teologie a budou mít méně předsudků a nesnášenlivosti než velké množství usilujících lidí dneška. Psychologie si teprve začíná nacházet své uplatnění a teprve nyní začíná být chápána její funkce; avšak za sto let se stane dominující naukou a nový vzdělávací systém kompletně nahradí naše současné moderní metody. Důraz bude v budoucnu kladen na určování účelu lidského života. Toho bude dosaženo prostřednictvím pochopení paprsku člověka, analýzou jeho celkového vybavení (v tomto je dnešní odborná psychologie teprve v nesmělých prvopočátcích), studiem jeho horoskopu a tím, že mu poskytneme zdravou výuku základů kontroly mysli a také trénink paměti v předávání informací. Procesu integrace osobnosti, tomu, jak pozvednout a vyčistit kvality života, se bude věnovat pečlivá pozornost s cílem vytvoření skupinového vědomí a užitečnosti jedince pro skupinu. Toto je důležitý faktor. Slučování, fyzická čistota, decentralizace a dobro skupiny se stanou klíčovými myšlenkami sděleného učení. Lidem bude vštěpována emoční kontrola a správné myšlení. Takto vybavení lidé si potom automaticky budou vědomi duchovní reality a svůj život podřídí účelu skupiny. Vztah člověka k spolubližním bude inteligentně nasměrovaný a jeho vztah k druhému pohlaví povede nejen láska a touha, ale také řízené myšlenkové porozumění pravému smyslu manželství.

Shora řečené platí pro inteligentní většinu s dobrými úmysly, jejíž kritéria se budou v průběhu let rozvíjet, takže bude ztělesněním snů a ideálů nejpřednějších vizionářů dneška. Stále zde budou i nemyslící, jaloví a hloupí, ale vývoj postupuje rychle a jde svou cestou.

Nedokážu říci, jaké zákony budou ustanoveny pro kontrolu lidí v tak obtížné záležitosti, jakou je sex; není mým úkolem předpovídat, jaká budou manželská právní ustanovení; na to, jaká bude legislativa v této oblasti, si prostě musíme počkat. Nezabývám se spekulováním.

Ale mohu uvést základní předpoklady, které budou tvořit základ nejlepších myšlenek budoucnosti na téma sexu a manželství. Tyto předpoklady jsou tři; bude-li jim porozuměno a budou-li integrovány do myšlení své doby, budou-li tvořit základ všech uznaných kritérií a bude-li se podle nich žít, potom vše ostatní půjde samo sebou.

  1. Na vztah obou pohlaví a jejich přístup k manželskému svazku se bude pohlížet jako na součást skupinového života a jako na něco, co slouží dobru skupiny; nebude to důsledek zákonů regulujících sňatky, nýbrž následek výchovy ke skupinovým vztahům, službě a důsledek žití zákona lásky prakticky, nikoli pouze sentimentálně. Muži a ženy se budou považovat za buňky živého organismu a jejich skutky a náhledy budou zabarveny tímto uvědoměním. Bude se to brát jako přirozený fakt a jako výsledek minulých evolučních cyklů, nikoli jako teorie či naděje, jako je tomu dnes. V úvahu se bude brát, co je nejlepší pro skupinu a co je zapotřebí podpořit, aby skupina byla jednotná. Lidé budou stále více žít ve světě myšlenek a porozumění a ne už tolik ve světě špatně ovládané touhy a zvířecích instinktů; láska mužů k ženám a žen k mužům bude opravdovější než dnes, protože nebude tak čistě emocionální a bude založena také na inteligenci.
    Jelikož nutkání plodit bude pozdvihnuto ze sakrálního centra do centra hrdelního, člověk bude žít méně svými fyzickými sexuálními tužbami, ale bude se projevovat tvořivěji. Život člověka na fyzické rovině bude dál pokračovat normálním způsobem, ale lidé si musí uvědomit, že způsob, jakým dnes uspokojují svou sexuální přirozenost, je abnormální a neřízený a že jsme teprve na cestě k rozumné normálnosti. Žádostivost po sobeckém potěšení a uspokojení zvířecí touhy, které je instinktivně správné, když to člověk reguluje, ale pustošivě špatné, když jde jen čistě o to si užívat, bude nahrazeno společnou dohodou obou zainteresovaných stran. Přirozená potřeba se tak naplní správným, přiměřeným a usměrněným způsobem. Dnes se jedna či druhá strana obvykle obětuje, a to buď nepatřičné abstinenci, nebo nemístné zhýralosti.

  2. Druhý předpoklad je založen na stádiu vývoje a k jeho správnému naplnění je třeba, aby osobnost byla již plně integrována. Dal by se vyjádřit asi takto: opravdové manželství a správný sexuální vztah by měl zahrnovat sňatek všech tří aspektů lidské přirozenosti; mělo by to být setkání na všech třech úrovních vědomí najednou – fyzické, emocionální i mentální. Aby muž se ženou byli opravdově a šťastně „sezdáni“, musí být jeden druhému doplněním v každém ze tří jeho aspektů a současně musí mít všechny tři úrovně vědomí sjednoceny. Jak zřídkakdy k tomu dochází, jak ojediněle je takový vztah k nalezení! Není třeba, abych to dále rozvíjel, neboť tato pravda je zřejmá a byla již častokrát vyslovena. Později – ne však za příliš dlouhý čas -  budou manželství založena na stádiu vývoje integrovaných osobností a v posvěceném manželském svazku se setkají pouze takoví, kteří dosáhli stejného bodu vývoje v práci na přeměně nižších center ve vyšší; taková manželství, v nichž jeden bude žít život pročištěné osobnosti nad bránicí a druhý život inteligentního zvířete pod bránicí, budou považována za nežádoucí a nerovná.

  3. Třetím řídícím principem bude touha poskytnout dobrá, vhodná a zdravá těla přicházejícím duším. To dnes ve špatně nastaveném systému soužití není možné. Děti, které se dnes rodí, přichází na svět většinou náhodně nebo jsou přímo nechtěny. Některé jsou samozřejmě vytoužené, ale dokonce i v těchto případech je obvykle rodičovská touha založena na tradici, majetku, který je třeba předat, starém jméně, které má mít pokračovatele, nenaplněných ambicích, jež je třeba uspokojit; nicméně čas posvěcených a vytoužených narození se přibližuje a až nadejde, umožní mnohem rychlejší inkarnaci učedníků a zasvěcenců. Dříve než dojde k naplnění sexuální touhy, proběhne náležitá příprava a duše budou přitahovány k rodičům naléhavostí jejich touhy, čistotou motivů a silou přípravné práce.

Budou-li tyto tři motivy pozorně studovány a zformují-li muži a ženy své vzájemné vztahy na fyzické rovině na základě skupinové odpovědnosti, na vzájemné jednotě ve všech třech rovinách současně a nabídnou-li možnost vtělení přicházejícím duším, pak teprve nastane skutečná obnova duchovního aspektu manželství. Nadejde éra, jejímž výrazným znakem bude dobrá vůle a ve které sobecké pohnutky a zvířecí instinkt ustoupí do pozadí.

Několik rad pro současný cyklus

Zabýval jsem se dosud současnou situací a naznačil ideální stav, který leží před námi, ale není zatím dosažitelný. To je cenné, ale zůstává zde mezera, která si žádá vyplnění. Pokud jsem popsal správně současný děsivý stav a podal možnost konečného přiblížení se představenému ideálu ve vzdálené budoucnosti, nabízí se otázka, zda je možné i v této době podniknout nějaké kroky, jež by případně vedly k nutným úpravám ve věci sexu? Nejspíše ano a moje odpověď je následující.

Budou-li tyto základní postuláty prezentovány na veřejnosti a budou-li se jimi lidé řídit, povedou časem k takové osvětě a názorům, že budou následovány potřebným jednáním. Ale prvním krokem je výuka veřejnosti a pochopení čtyřech základních zákonů. Jakákoli náprava současného stavu vzejde z lidí samotných a nebude na ně uvalena jako požadavek zvenčí.  Výcvik veřejného povědomí musí proto stále pokračovat a tímto způsobem budou vykopány základy k pozdějším změnám.

Rád bych zde připomenul, že tři následující generace přivedou do inkarnace skupinu takových lidí, kteří budou dobře vybaveni k tomu, aby vyvedli lidstvo ze současné slepé uličky. Tento fakt stojí za zaznamenání a často se na něj zapomíná. Vždycky, v každé epoše lidské historie jsou na zemi takoví lidé, kteří jsou schopni řešit problémy, jež vyvstanou a kteří jsou vysláni právě z tohoto důvodu. Tento sexuální problém je dočasný a vyrůstá ze základní chyby – zaprodání Bohem daných schopností sobeckým fyzickým cílům namísto jejich posvěcení k božským účelům. Člověk byl smeten a sražen zpět svou instinktivní zvířecí přirozeností a jedině naprosté a úplné mentální porozumění skutečné povaze jeho problému bude dost silné na to, aby jej doneslo do Nového věku a do světa správných motivů a jednání. Člověk musí poznat a do hloubky pochopit skutečnost, že hlavním účelem sexu není uspokojení touhy, ale poskytování fyzických těl, skrze které může život projevit sebe sama. Musí porozumět symbolismu, jenž tvoří základ sexuálního vztahu a jeho prostřednictvím pochopit rozsah působnosti duchovních skutečností. Zákon sexu je zákonem takových vztahů, pomocí nichž se život a forma spojuje, aby mohl být poznán božský záměr. Toto je základní zákon tvoření a platí, ať už jde o formující Život slunečního systému, o zrod zvířete nebo o objevení se rostliny či semene. „Sex“ je slovem, které používáme pro vztah, jenž existuje mezi energií, jíž říkáme „život“ a souhrnem silových jednotek, prostřednictvím kterých tato energie projevuje sebe samu a vytváří formy. Zahrnuje to činnosti, ke kterým dochází, když se dvojice protikladů spojí a jejichž prostřednictvím se stanou jedním a vytvoří třetí skutečnost. Tato třetí realita neboli následek přináší důkaz jejich vztahu a vzniká další život ve formě. Vždy tedy máme vztah, sjednocení a zrod. Tato tři slova vypovídají o pravém smyslu sexu.

Ale člověk zaprodal pravdu a skutečný význam sexu se mu ztratil. Sex dnes znamená uspokojení mužské touhy po smyslové rozkoši a ukojení fyzické touhy prostřednictvím prostituce ženského aspektu. Takový vztah nevede k žádnému zamýšlenému výsledku, ale k pomíjivé vteřině ukojení a celé se to omezuje na zvířecí přirozenost a fyzickou rovinu. Značně zobecňuji a chci připomenout, že u všech zobecnění existují výjimky. Také bych chtěl dodat, že npovažuji mužský aspekt zodpovědný za současný problém, když říkám, že muž využívá ženu pro svou rozkoš. Jak bych si to mohl myslet, když vím, že každý člověk se opakovaně rodí jako muž či žena, když vím, že dnešní muži byli v předcházejících životech ženami a ženy muži? Neexistuje žádné pohlaví, jak jej my chápeme, pokud jde o duši; pohlaví existují pouze v životě forem. V procesu diferenciace za účelem experimentování obsadil duchovní člověk nejdříve mužské tělo a až potom tělo ženské, čímž završil negativní a pozitivní aspekt životní formy. Celá rasa je vinna stejným dílem a všichni se musí aktivně zapojit do procesu vytváření nových podmínek se snahou vnést řád do současného chaosu.

Tudíž první předpoklad, který musí být položen a kterému se musí obecná veřejnost naučit, je, že všechny duše se opakovaně vtělují podle Zákona reinkarnace. Proto každý život není jen shrnutím životních zkušeností, ale také převzetím dávných závazků, obnovením starých vztahů, příležitostí pro splacení starých dluhů, šancí poskytnout náhradu a pokrok, probuzením hluboko ukrytých kvalit, poznáním starých přátel a nepřátel, rozpuštěním odporných křivd a objasněním toho, co podmiňuje člověka a dělá z něj toho, kým je. Takový je zákon, který dnes volá po tom, aby byl obecně poznán a který – až jej myslící lidé rozpoznají – udělá hodně pro objasnění problému sexu a manželství.

Proč je tomu tak? Protože pokud bude tento zákon přijat jako řídící myšlenkový princip, budou všichni lidé opatrněji kráčet stezkou života a budou postupovat s větší obezřetností při plnění rodinných a skupinových závazků. Budou vědět, že „cokoli zasejí, to i sklidí“ a že to sklidí tady a teď, nikoli v nějakém mystickém či mytickém nebi či pekle; budou se muset přizpůsobit každodennímu životu zde na zemi, který jim obstará náležité nebe či peklo.

Rozšíření nauky o znovuzrození, její vědecké rozpoznání a prokázání se rychle blíží a během deseti let se stane předmětem pozornosti.

Druhý základní předpoklad pro nás zformuloval Kristus, když nám řekl „miluj bližního svého jako sebe sama.“  Věnovali jsme tomu dosud jen malou pozornost. Milujeme sami sebe a snažíme se milovat i ty, kteří se nám líbí. Ale milovat všeobecně a jen proto, že náš bližní je duší stejně jako my, přirozeně dokonalý ve své podstatě, bylo vždy považováno za krásný sen, jenž bude naplněn někdy ve velmi vzdálené budoucnosti, až v tom dalekém nebi, takže na to prozatím můžeme celkem klidně zapomenout. Uplynulo dva tisíce let od doby, kdy Kristus jako největší ztělesnění Boží lásky chodil po zemi a nabádal nás milovat se navzájem. Přesto pořád válčíme a nenávidíme se a používáme svých sil k sobeckým cílům, svých těl a tužeb k hmotným rozkoším a naše životní úsilí směřuje v první řadě k osobnímu prospěchu. Uvažovali jste někdy nad tím, jaký by dnes svět mohl být, kdyby člověk naslouchal Kristu a snažil se řídit jeho příkazem? Odstranili bychom mnoho nemocí (protože nemoci, jež mají původ v zneužití sexuálních funkcí, jsou základem značného procenta fyzických nemocí a ničí naši moderní civilizaci), snížili bychom kriminalitu na minimum, nevznikaly by války a náš moderní život by se stal ukázkou projevené božskosti. Ale není tomu tak, proto je moderní svět ve stavu, v jakém je.

Ale tento nový zákon musí být a také bude vyhlášen. Dá se vyjádřit těmito slovy: Ať člověk žije tak, aby svým životem neubližoval. Potom z jeho myšlenek, činů a slov nevzejde žádné zlo pro skupinu. Není to pasivní neubližování, nýbrž obtížné a pozitivní jednání. Kdyby tato praktická parafráze Kristových slov byla obecně hlásána a prakticky použita, vyrostl by z dnešního chaosu řád, kolektivní láska by nahradila egoismus, náboženská jednotnost fanatickou nesnášenlivost a usměrněná touha libovůli.

Tyto zákony a předpoklady, jež jsem vyhlásil, znějí jako otřepané fráze. Ale otřepaná fráze je všeobecnou a poznanou pravdou a pravda je vědeckým vyjádřením. Kdyby lidé utvářeli své životy podle těchto poznání (Zákona znovuzrození a Zákona lásky), zachránilo by to lidstvo a změnilo civilizaci. Tyto zákony jsou zřejmě příliš prosté, než aby v lidech vzbudily zájem je zkoumat. Ale síla skrývající se za nimi je síla božství samého a jejich rozpoznání je prostě jen otázkou času, protože evoluce si jednou vynutí jejich rozpoznání. Učedníci a myslitelé současné doby mají uspíšení tohoto rozpoznání ve svých rukou.

Třetí základní zákon tvořící základ našich moderních problémů, včetně toho se sexem, vyrůstá z předešlých dvou. Je to Zákon skupinového života. Naše skupinové vztahy musí být poznány a vzaty na vědomí. Nejenže musí člověk plnit s láskou závazky rodinné a národní, nýbrž musí také přemýšlet v širších termínech lidstva jako takového a přivést k projevu Zákon bratrství. Bratrství je skupinová kvalita. Mladí lidé, kteří nyní přicházejí, přijdou do života s mnohem hlubším smyslem pro skupinu a s mnohem lépe vyvinutým skupinovým vědomím, než je tomu nyní. Když nastane v jejich životě složitá situace, budou své problémy – včetně toho sexuálního – řešit tak, že se sami sebe zeptají: Přispěje toto mé jednání k dobru skupiny? Bude skupina trpět, poškodí ji, když udělám to a to? Prospěje to skupině, podpoří to její vývoj, sloučení a jednotu? Aktivity, které se skupině neosvědčí, budou automaticky vyřazeny. Při řešení problémů se jednotlivec i jednotka pomalu naučí podřizovat osobní blaho a přání podmínkám a požadavkům skupiny.  Tudíž i problém sexu bude postupovat k řešení. Pochopení Zákona znovuzrození, dobrá vůle vůči všem lidem projevující se neubližováním a touha po vůli ke spolupráci ve skupině se postupně stanou určujícími faktory ve vědomí rasy a naše civilizace se včas přizpůsobí těmto novým podmínkám.

Posledním předpokladem, který bych chtěl zdůraznit, je ten, že dodržování tří předchozích zákonů povede nezbytně k naléhavému přání dodržovat zákony země, do které se určitá duše inkarnovala. Vím velmi dobře, že zemské zákony jsou nepřiměřené, na to není třeba poukazovat. Mohou být a také jsou pouze dočasné a současným požadavkům nedostačující. Možná selhávají ve svém poli působnosti a ukazují se jako chybné, přesto do určité míry chrání malé a slabé. Pozemské zákony budou podrobeny změnám s tím, jak se začnou projevovat účinky tří zákonů, ale dokud nebudou moudře pozměněny (a to nějakou dobu potrvá), působí prozatím jako brzda na svévoli a sobeckost. Mohou způsobit těžkosti, to nechce nikdo popírat. Ale obtíže, které přináší, nejsou tak zlé ani tak trvalé ve svých účincích, jako by byly následky jejich odstranění a následného nástupu doby bezpráví. Proto služebník lidstva v běžném životě se zákony země spolupracuje a zároveň pracuje na odstranění nespravedlností, jež mohou tyto vytvářet.

V rozpoznání těchto čtyřech Zákonů – reinkarnace, lásky, skupiny a země - můžeme spatřovat záchranu lidstva.

Sex a učednictví

Chci napsat pár slov na téma sex v životě učedníka. V myslích aspirantů je ohledně této věci hodně zmatku a příkazy - jako ten o celibátu - přebírají místo náboženské doktríny. Často se říká (a je to dobře míněno, ale nelogické), že pokud je člověk učedníkem, nemůže se oženit a že pokud nežije v celibátu, nemůže docílit žádného duchovního dosažení. Tato teorie má kořeny ve dvou věcech:

Za prvé: na Východě byl vždy mylný postoj k ženám.                                                           

Za druhé: na Západě je od dob Krista tendence k mnišské a klášterní koncepci duchovního života.

Tyto dva postoje ztělesňují dvě mylné ideje a tvoří jádro mnoha nedorozumění i základ mnohé špatnosti. Muž není o nic lepší než žena, ani žena není lepší než muž. Přesto mnoho tisíc lidí považuje ženy za ztělesnění zla a podstatu pokušení.

Bůh již na počátku ustanovil, že muži a ženy by si měli navzájem vyhovět a působit jako vzájemné doplňky. Bůh nenařídil, že muži by měli žít pospolu, od žen vzdáleni, nebo ženy pryč od mužů; a oba tyto veliké systémy, východní i západní, vedly k mnoha sexuálním zneužitím i k mnohému utrpení.

Víra v to, že být učedníkem nezbytně vyžaduje život v celibátu a naprosté odříkání se všech přirozených funkcí, není ani správné, ani žádoucí. Dá se to prokázat uvědoměním si dvou věcí:

První: je-li božskost skutečnou realitou a vyjádřením všemohoucnosti, všudypřítomnosti i vševědoucnosti a je-li člověk v zásadě božským, pak zde nemohou být žádné okolnosti, za kterých by božskost nemohla být svrchovaná. Nemůže existovat žádná oblast lidské aktivity, v níž by člověk nemohl jednat božsky a při níž by všechny funkce nemohly být ozářeny světlem čistého rozumu a božské inteligence. Nemluvím zde o zdánlivě přijatelném, avšak deviantním tvrzení, že to, co normální a čestní lidé považují za špatné, musí být v pořádku, protože člověk je přece přirozeně božský. To může být pouhou chatrnou omluvou za vykonaná provinění. Mluvím o sexuálních vztazích správného druhu jak v rámci zákonů duchovních, tak i pozemských.

Druhá: život, který není normálně završen, dokud všechny funkce jeho přirozenosti – zvířecí, lidské i božské – (a člověk má všechny tři v jednom) nejsou použity, je frustrovaný, potlačený a abnormální. Že se ne všichni v současnosti mohou oženit či vdát je pravda, ale tato skutečnost nepopírá větší skutečnost, totiž že člověk byl stvořen Bohem k tomu, aby žil ve svazku. Že ne všichni jsou dnes v postavení, ve kterém by mohli vést normální a plné životy, je rovněž následkem našich současných nenormálních ekonomických podmínek. Ale tvrzení, že vnucený celibát je znakem opravdové duchovnosti a nezbytnou součástí všeho esoterického a duchovního školení, je stejně tak falešné, nenormální a nežádoucí. Není pro učedníka a zasvěcence lepší výcvikové školy, nežli je rodinný život se všemi jeho nucenými vztahy, možnostmi výcviku v přizpůsobivosti, požadované oběti a služby i příležitosti k plnému projevení každé části lidské povahy. Neexistuje větší služba, kterou můžeme lidstvu poskytnout, nežli nabídnout přicházejícím duším těla, věnovat jim pozornost a možnosti se vzdělávat v rámci rodiny. Celý problém rodinného života a přivádění dětí na svět však byl zdeformován a nepochopen; bude tak trvat ještě dlouho, než manželství a děti zaujmou své pravé místo, místo posvátné. Ještě déle bude trvat, než bolest a utrpení vyplývající z našich chyb a zneužití sexuálního vztahu vymizí, krása a posvěcení manželství a projevených duší ve formě nahradí současnou sbírku mylných a nemorálních představ.

Učedník a aspirant na Stezce i zasvěcenec na „Světlé cestě“ proto nemají lepší cvičební hřiště, než jakým je manželský vztah správně žitý a správně pochopený. Přivedení zvířecí povahy pod rytmickou kázeň, položení emocionální a instinktivní přirozenosti na obětní oltář a jisté zřeknutí se sebe sama nutné v životě rodiny má obrovskou očistnou sílu a mocně přispívá k vývoji jedince. Požadovaným celibátem je pak podřízení nižších složek přirozenosti složkám vyšším, odmítnutí vlády osobnosti a žádostí těla. Požadavek předepsaného celibátu vedl u mnoha učedníků k mnoha zvrácenostem v Bohem daných funkcích a schopnostech. Ale dokonce i tam, kde není tato úzkostná a bolestná podmínka a kde se vede normální, posvěcený a zdravý život, objevuje se často nepřiměřené trápení, mnoho mentální úzkosti a cvičení se v kázni, než jsou tyto lživé myšlenky a tendence přijaty pod kontrolu.

Samozřejmě pravdou je, že někdy člověk může být povolán prožít určitý život, ve kterém je konfrontován s problémem celibátu, kdy je nucen zdržet se všech fyzických vztahů a žít život v přísném celibátu, aby tak mohl sám sobě dokázat, že umí ovládat zvířecí a instinktivní stránku své přirozenosti. Ale taková podmínka je často následkem přemíry a svévole v předcházejícím životě, jež si vyžádaly přísná opatření a nenormální podmínky, aby tak byly vyrovnány a napraveny chyby a aby byl nižší přirozenosti poskytnut čas „přenastavit se“. Avšak opět to není žádným znamením duchovního vývoje, spíše naopak.

Problém sexu musí být řešen doma a za normálních okolností a jsou to právě pokročilí lidé světa a učedníci všech stupňů, kteří jej musí vyřešit.

 

 


15.08.2009

Nahoru