Reflexe z transmisních skupin |
|
Reflexe z transmisních skupin
|
Vzrůstající množství transmisních skupin vytváří potřebu odezvy na dotazy a komentáře vyplývající z meditační praxe.Tato stránka shromažďuje Vaše podněty a umožňuje Vám vyjádřit se k tématům písemně. Za věcnou a obsahovou správnost nesou odpovědnost autoři článků.Šiřte tu zprávu...Jan Vacek, TMS PrahaZdaleka ne každý je nyní schopen přijmout jednu z nejkrásnějších
zpráv o tom, že Láska v podobě Krista a jeho učedníků sestoupila na Zem.
Mnohdy je tato zvěst tak neslučitelná se zkušenostmi a názory člověka,
že by její přijetí vyžadovalo dalekosáhlé přehodnocení jeho světonázoru,
nebo přinejmenším ochotu rozšířit své myšlenkové pole nad rámec běžných
požadavků. Snadněji jsme schopni a ochotni uvěřit v existenci atomů,
které nevidíme, nebo katastrofickým zprávám a předpovědím o událostech,
které nikdy nenastanou, než přijmout až tuto neskutečně radostnou zvěst
biblického významu. 1. Všichni lidé jsou na vyšších úrovních neviditelně spojeni. Ad. 1. Když nebudeme používat hrubohmotné způsoby komunikace jakými
jsou mluvené a psané slovo, těžko vyvoláme odmítavou reakci, protože se
vyhneme smyslové těžkopádnosti a též protikladnému působení astrálních
forem. (Jak známo většina lidí doopravdy nepřemýšlí, pouze si oblékají
astrální myšlenkové formy.) Využijeme tím něco jako zadní vrátka do
mysli. Zadní ale jen proto, že jsou málo používaná, správně by měly
představovat hlavní bránu do skutečného světa. Zatímco materiální brány
bývají u většiny lidí dobře střežené a nepropustí do mysli nic, co by
mohlo narušit její pohodlný klid, o těchto vrátcích málokdo vůbec ví,
natož aby je střežil. Ad. 2: Jemnost je jeden ze základních principů vnitřního umění tchaj-ťi (a samozřejmě i dalších učení). Čím méně na příjemce tlačíme, tím hlouběji se dostaneme a tím silnějších účinků dosáhneme. Princip vychází z taoistického neúsilí (wu-wej). Působení síly vyvolává protikladnou reakci – to známe i z fyziky. Jedině když budeme působit jemně jako vánek, přirozeně a bez úsilí, docílíme toho, že se zpráva nesetká s odporem. Příjemce si naše působení buďto vůbec neuvědomí, nebo nebude schopen mu odolat. V praxi jsem vyzkoušel tyto způsoby předávání: • Při setkání s člověkem „tváří v tvář“ například na ulici, v obchodě apod. Vyberu si člověka, u kterého cítím, že je naladěn na přijímání - tj. není v silné negaci nebo uzavřen úplně do sebe. Zaměřím se na něj myšlenkově a v duchu mu řeknu několik slov a pokud to jde, zároveň to doprovodím jasným a povzbudivým pohledem do jeho očí a radostnou emocí. Ta zpráva může znít jako: „Pán Majtréja je zde.“ nebo „Kristus sestoupil na Zem.“ Nechávám se vést intuicí a snažím se vycítit, co dotyčný člověk nejvíce potřebuje – naději, lásku, víru ... • Při jízdě v automobilu, kdy dochází také ke kontaktům s osádkami ostatních automobilů se snažím je potěšit touto radostnou zprávou. Zaměřím se na osádku konkrétního automobilu a provedu přenos. Zde sice se nedá zpravidla využívat doprovodného pohledu, zato je možné slova pronášet nahlas. I zde cítím, jak mnozí přitom ožívají. Čekali spíše trochu negace, jak to na silnicích často bývá, a místo toho dostali radostné povzbuzení na cestu. Před vlastním předáváním je dobré se napojit na Krista, alespoň se o
to myšlenkově pokusit. Jde o to, abychom předávali co nejčistší,
nezkreslené energie, a také abychom nechali zprávu přes sebe procházet
podobně jako energie při meditaci přenosu (transmisní meditaci). Jsem přesvědčen, že se tak podaří zasít pár drobounkých semínek pravdy, lásky a naděje, které budou mít šanci vyklíčit, až nastane světové jaro, předzvěst úrodného období lidského společenství. |
| 04.06.2007 |
|