Právě toto dílo velmi chybí české a slovenské veřejnosti. Obsahuje totiž základní a nezkreslené informace o pravé povaze Mistrů, funkcích a úlohách, které obětavě plní. Dále o Duchovní planetární hierarchii, Šambale a systému Velkých planetárních zasvěcení, které probíhají v zákulisí naší evoluce již od doby Atlantidy a mnoho dalších informací. Tuto knihu pomalu překládáme do češtiny a už jsme i předběžně  jednali s nakladatelstvím Trigon o jejím vydání.

Ad 2.) Struktura Planetární hierarchie

Podle schématu Hierarchie (původem od A. Baileyové), existuje celkem 63 Mistrů, kteří se zabývají výhradně lidskou evolucí.
Mnoho dalších z nich se zabývá jinými evolucemi, tzv. podlidských království (zvířecí, rostlinnou a minerální) a také dévickou říší (Déva ze sanskrtu, u nás bychom řekli Anděl).

Ad 3.) Pojednání o sedmi paprscích

Mistři jsou zahrnuti do tzv. 7 velkých ášramů (vždy po 9 Mistrech, tj. v módu 9 x 7).

Rozlišujeme 3 hlavní ášramy a 4 vedlejší. Analogicky ke 7 kosmickým paprskům, které jako Boží nástroje tvorby neustále proudí k Zemi.
V souladu s tím je rozčleňujeme na 3 hlavní paprsky (tzv. aspektů) a 4 vedlejší (tzv. atributů).

Z počtu 63 Mistrů - 3 jsou tzv. Velcí Mistři (Velmistři). Jsou to ti, kteří pracují v čele 3 hlavních duchovních ášrámů a zároveň ztělesňují energie 3 hlavních paprsků:

Vyjmenujeme si je:
Paprsek č. 1. Síla a vůle;
Paprsek č. 2. Láska a moudrost
Paprsek č. 3. Aktivní inteligence

Na řídících postech těchto duchovních ášramů se může nacházet pouze taková bytost, která svým vývojovým stupněm a specializací odpovídá této funkci. Říkáme, že ztělesňují danou kvalitu - uvedený princip ve 100 %.

Vše má svoje jméno a proto například Velmistr ztělesňující paprsek "Síly a vůli" pro Zemi se odjakživa jmenuje MANU (člověk). To znamená, že tu bytost, která pracuje na tomto postu třeba i několik tisíc let nazýváme Manuem.

Ad 4.) Maitréja Kristus versus Ježíš

Název funkce Velmistra na paprsku č. 2 "Láska a moudrost" se odjakživa jmenuje Kristus. A proto bytost, která po nějaké období ztělesňuje tuto funkci a pracuje na tomto postu se jmenuje Kristus (spoj si to s Krišnou). Současný Kristus pracuje na tom postu více než 2 500 let. Ovšem, má i svoje osobní jméno, které dostal od svého Mistra v době Atlantidy, když procházel druhým zasvěcením. To jméno zní: "Maitréja". V sanskrtu to znamená blaženy či láskyplný. Často v okultní literatuře je uváděn jako "M." (například Rerichová ve své Agnijóze).

Maitréja učil kdysi před 3 000 p. n. l. skrze Krišnu. Také skrze Vjasu (znám z Bagavadgíty), později prostřednictvím Šankaračárji, který sepsal pro lidstvo Védy.

Ještě před ním tento důležitý post „principu Kristovství“ spravoval po dlouhou dobu Budha. Zhruba před 250 lety již postoupil o stupeň výše a byl pozván do Koncilu našeho Planetárního logu. Budha se již nevtěluje, pracuje pouze z jemných rovin energeticky a plní úlohu prostředníka mezi našim Planetárním logem (místním Bohem) a Kristem. S lidstvem pracuje přímo žehná zejména v době svátku Vesak (zhruba květen – 1. úplněk v Býku).

Je potřeba pamatovat, že Gautama Sidharta Budha byl dle kontinuity poznání již 4. Buddhou. Předpověděl, že po něm přijde 5. Budha, tzv. Maitréja, což se děje nyní. Na Východě je Maitréja všeobecně znám, požívá velké úcty a je očekáván jako budoucí světový učitel.

Pro úplnost dokončím:

Ad 5.) Mistr Rákóczi alias St. Germain

3. paprsek se jmenuje Aktivní inteligence a vedoucí funkce se jmenuje „Mahá Čóhan“ – Velký vůdce.
Nyní tuto funkci spravuje pro věk Vodnáře Mistr Rákóczi (původně čelní představitel 7. paprsku). Používá jméno dle své poslední inkarnace na maďarském dvoře. Je to Saint Germain – jenž se distancuje od tohoto svého známého, ale i zprofanovaného jména. Důvodem je diskreditace jeho bytosti hnutím JÁ JSEM. Učení tato podávané má bohužel astrální povahu, tj. zkreslující pravou podstatu a je šířeno zhruba od r. 1930 (další informace viz kniha Nedokončený životopis, Alice A. Bailey str. 230, plus Benjamin Creme). U nás rovněž známé a šířené v samizdatech.

Ježíš je zcela jiná bytost nežli Kristus, řádově služebně o mnoho mladší. V současnosti také spravuje vysoký post – nachází se tam, kde Kristus byl před 2 000 let.

Ježíš je hlavním Mistrem na 6. paprsku "Oddanosti a idealismu". Má na starosti všechna náboženství, hlavně křesťanství. V současnosti pracuje na jeho pročištění a ekumenickém hnutí. Nezávidíme mu jeho těžkou práci v tomto směru. Je známo, že po dobu pontifikátu papeže Jana Pavla II. ho prostupoval na mentální úrovni.

V průběhu Ježíšova učení na veřejnosti ho po dobu 3 let Kristus prostupoval. Jedná se o velmi používanou okultní metodu, kdy pomocí ní Mistr na vzdálenost může pracovat prostřednictvím svého oddaného žáka. Může skrze něj mluvit, učit, léčit a dotýkat se. Žák mu poskytuje takové "okno do světa". Dělo se tak od doby křtu v Jordánu, kdy se v Bibli píše, že na Ježíše sestoupila holubice až do doby ukřižování. Ježíš učil a kázal po dobu 3 let a ta nauka - to bylo učení jeho Mistra, tj. Kristovo. V současnosti Kristus přichází sám jako učitel pro věk Vodnáře, aby dokončil, co začal skrze učedníka Ježíše ve věku Ryb.

Takže Ježíš bylo tělo a Kristus duše. Tento fakt je znám díky Alici Baileyové již od roku 1920.
Ježíš po své smrti na kříži se vtělil znova za 7 let. V dalším životě již dosáhl mistrovství a jmenoval se Mistr Apolonius z Tijany. Je to známá historická postava. Žil mezi jiným také v Indii, kde založil ášram a tam i zemřel. Říkali mu Issa, jelikož Indové věděli, že se jedná o jednu a tutéž Ježíšovu bytost. Měl ještě další 2 inkarnace a nyní přebývá v těle mládence s orientálními rysy. Toto tělo je mladé, hodně se v něm zjevoval, např. polské řeholní sestře Faustíně Kowalské. Tělo má více než 630 let a je syrského původu. Jeho podobu můžete najít i na našich stránkách v článku "Ježíš".

Kristus, Ježíš a další Mistři (někteří z nich byli dříve apoštoly) pracují týmově s Maitréjou. Na práci s lidmi se podílí i další Mistr, který byl kdysi před 2000 matkou Ježíšovou (viz odkaz na zázrak 13. 2. 2006 na SK-u.

Čtenářka B. F. 3/2006

Milá paní L,

potěšil mě Váš hezký mail.Ještě včera večer jsem si přečetla materiály, které jste mi poslala. Jsou velmi poučné věci a vlastně jsou to základní duchovní ponaučení. Je to až s podivem, že tak důležitá stránka osobnosti, stojí vlastně jaksi nepoznána...

---

Na tyhle záležitosti přicházíme i my až díky panu Benjaminovi Creme, který vnitřní duchovní transformaci vysvětluje velmi srozumitelně a bez obalů. Původně jsme také znali pouze mystickou cestu, která klade důraz na obětování ega. Po celou dobu jsme mysleli, že ego je ta největší překážka, že je ho potřeba co nejdříve zlikvidovat. Taková je všeobecná domněnka o duchovní cestě a člověk je trochu i ve strachu, jak to bude s tou smrtí ega a s tím umíráním. Co pak zbude? Lidé mají z toho zamotanou hlavičku a  přitom ještě žádným egem nejsou. Takže tzv. smrt ega - to je v pořádku, ale záleží na správném načasování. Ale ještě lépe říkejme tomu jinými slovy "ukáznění a podřízení ega". V současnosti není potřeba umírat při smrti ega, i když dříve tomu tak mohlo být.

Aby se něco mohlo obětovat, nejdříve je to potřeba vybudovat. Z ega musí stát napřed silný, vytříbený, vzdělaný a co nejvíce všestranný nástroj. Jako když brousíme diamant do mnoha plošek.

A pak takovýto dobře vycvičený, pracovitý, ukázněný a spolehlivý nástroj podřídit duši. Jeho prostřednictvím se může duše dokonale vyjádřit a realizovat v hmotném světě. Dochází k dokonalé symbioze. Duše má nápady, ideje a inspiruje a my máme nástroj, kterým to můžeme převádět do hmoty. Pamatujme, duše je velká Individualita - je to individualizovaná částečka jedné velké Duše. A jako taková nese v sobě podíl z celkového Božího plánu, který je potřeba snést zde na Zem.

 

Takováto ukázněná osobnost již pak nerealizuje svoje čistě osobní plány, ale uskutečňuje záměry duše v té míře, jak je vyciťuje. Takto vykrývá určitou oblast plánu a pokud by to udělal každý, na Zemi by byl ráj.

Člověk v inkarnaci chytá vněmy z duše buď telepaticky anebo pomocí intuice a jde za tím. A jelikož má silné, ukázněné a pracovité ego - má sílu, odvahu i odhodlání uskutečnit to, k čemu ho duše inspiruje. Takto vznikne ve světě velká Individualita, průkopník v určitém směru, velký oduševnělý člověk s obrovským charisma a rozhledy. Nedívá se na to, co tomu, co dělá, řeknou ostatní lidé. Zda ho budou chválit či hanět. Neptá se každou chvíli, jak na tom duchovně je. Nechodí za kartáři a na automatické kresby, aby mu poradili, co má udělat, zda má jít "vpravo či vlevo". Radí si sám a stále si ví rady. Vnímá intuitivně každý svůj další krok a vykonává ho s velkou láskou k lidstvu, ale neosobně a s odpoutáním. Netrápí se proto neúspěchy, ale také se neopíjí chválou a pochlebováním lidí. Je mu to jedno. Pracuje v určitém směru a zde pozor, ten obor nemusí být tzv. "esoterní". Pracuje, jelikož by jinak nemohl a zpovídá se pouze své duši. Té jediné chce vyhovět, té jediné "se chce zalíbit". A my takto potkáváme třeba výjimečné pedagogy, ochránce životního prostřední, bojovníky za práva lidí či zvířat, sociální pracovníky, vědce či politiky. Vůbec to nemusejí být učitelé duchovních a náboženských směrů, případně indičtí guruové. S takovými oduševnělými lidmi "chodícími dušemi" se setkáme v každém oboru lidské činnosti jak nyní, tak i v historii. Jelikož, pamatujme, duchovní je všechno, co zkvalitňuje lidský život.

 

Pokud někdo předčasně začne likvidovat a umrtvovat svůj nástroj pro tento hmotný svět, svoje ego, v době kdy ještě žádnou osobností pořádně není, pak je to neštěstí. Každý se setkal na své duchovní cestě se souputníky, kteří jsou velice lehce ovlivnitelní autoritou, lehkověrní, jsou jaksi nedovaření a rozplizlí. S ničím si neporadí, všechno je pro ně problém, nic neustojí, nevezmou za nic odpovědnost a nechápou mentálně podávané učení. Moc toho neumí, neznají, ale vzdělávat se a číst nebudou. Hlavně si ale myslí, že být duchovním znamená, že musejí být stále přátelští, usměvaví, úslužní, hodní a ještě milejší, než jsou. Partneři jimi vláčí, zaměstnavatelé ořou, svůj názor tito lidé nemají a pokud ano, tak se buď za něj stydí a v žádném případě by se za něj nepostavili. Jsou to tzv. trpitelé, kteří potlačují sebe, svoje pocity a spravedlivé nároky do té míry, že ani neví, kdo jsou a ztrácejí svou identitu, svou tvář, svou totožnost. V této fázi zatím nejsou kdo ví jakým přínosem pro svou duši a lidstvu a churavějící planetě moc neprospívají. Bojí se cokoli říct nahlas, vystoupit s názorem, tvoří masu, která je ovládaná pomocí cukru a biče. Takových lidí je v současnosti zatím většina a to se pak politikům vládne. Proto je naše realita zatím taková, jaká je. To se však v tomto přicházejícím vodnářském věku rapidně změní.

---

O DUŠI

Člověk je ve nejvnitřnější podstatě čistý duch nehmotná složka, pak duše na půl cesty.
A AŽ NAKONEC hmota nejnižších těl. Je na své dlouhé pouti skrze koloběh zrozování do hmoty a zase z hmoty ven, ale s informacemi a zkušenostmi, kterými obohatí celek.

Abychom si dále porozuměli, udělám takový všeobecný úvod, abychom si ujasnili terminologii:

Určitě jste slyšeli, jak si lidé mezi sebou říkají: duše po smrti opustí svoje tělo a jde do nebe… A já a podobní lidé, kteří se profesionálně zabýváme esoterní psychologií a vycházíme z autentický pramenů pocházejících od Mistrů, vysvětlujeme, že když po smrti opouštíme tělo, setkáváme se se Světlem. Nejedná se hned o Boha, ale o naši duši ve formě jasného, ale neoslňujícího světla, laskavého, vševědoucího, neodsuzujícího.
A lidé nechápou a ptají se: Jak mne může potkat moje duše, když jsem sama tou duší, co opustila tělo? Je potřeba vysvětlit, že to, co opouští tělo není duše, ale pouze vědomí. Duše nechodí do inkarnace celá. Pouze špetka stačí. Osobnost, tedy co je na zemi dole a duše nahoře.

V tomto stádiu vývoje zde na Zemi se naše vědomí většinou identifikuje s naší osobností. Teprve nyní začínáme měnit svoji identifikaci, zajímáme se hlouběji, o to, co jsme. Začínají procesy zasvěcování a musíme jimi projít, abychom se dostali do plného souladu s duší. Nakonec tu nebude žádná osobnost, zbude jen duše.
Je předurčením každého jedince navázat přímý kontakt se svou duší. Musíme se dokonce učit žít jako duše. To jsme předtím nedělali, protože jsme žili se svými osobnostmi…

Všechny duše jsou součástí jednoho království. Má to svoje nesporné výhody. Představte si, že potřebujete nějaké peníze. Zdůrazňuji slovo „potřebujete“. Moje duše ví, že můj přítel má nějaké nevyužité peníze a také ví, že nám ve skutečnosti nikomu nepatří vůbec nic. Že jsme jen takoví strážci vesmírné hojnosti. Ví tedy, že to nejsou přítelovy peníze, že on je má jen právě u sebe. Nic nám nepatří. Jsme jen držiteli. Všechno patří duši. Takže moje duše naváže kontakt s duší mého přítele a on mi pak ty peníze nabídne. Jednoduché, že? Proč tedy naše duše neplní všechny naše potřeby? Ale ona je do puntíku plní. Je jenom náš problém, že nedokážeme rozlišovat, co jsou naše potřeby a co naše přání.
Duše komunikuje třemi způsoby: telepaticky, skrze symboly v meditaci a ve snech a skrze synchronicity v denním životě.

Příklady: Třeba chcete vědět, jestli je něco pravda, požádáte o to svou duši. A druhý den vám nějaký přítel řekne: „Četl jsi tuhle knihu?“ Je moc zajímavá“. A vy obrátíte stránku a tam je odpověď. V tom je ta synchronicita. A děje se to stále, jen ty symboly umět číst. Lidé brečí, že nedostávají odpovědi. Proč? Protože si málo všímají. Odpovědi k nim přicházejí stále na miliony způsobů.

Když máte starosti: Soustředíte se na svou duši, představíte si někoho, o koho máte starost a představíte si jeho duši. Pocítíte, jak se jeho duše zaplavuje světlem. Světlo ji obklopuje a telepaticky jí můžete sdělit, co potřebujete. Třeba: „Prosím ochraňuj moji dceru“. Vrátíte se zpátky ke své duši, poděkujete a vyjdete ze soustředění. Takhle to dělejte často, až se to stane vašim zvykem. Pak to dokážete dělat třeba na ulici, během několika vteřin. A to je nový způsob vztahů. Potom uslyšíte mnoho podivných, zázračných příběhů od lidí, s jejichž dušemi jste se spojovali. Třeba přijde vaše dcera a povídá, že neměla ani halíř na něco, co nutně potřebovala. A přišel jeden a dal jí jen tak peníze. Když se jí zeptáte, kdy to bylo, zjistíte, že se to stalo hned poté, kdy jste se spojovali s prosbou s její duší.

Je dobré vědět, že duše se svým vědomím žije ve svém vlastním světě, ve svém vlastním vědomí, se svou vlastní prací a zodpovědností. Pouze na nás reaguje, když ji o to ze srdce žádáme, když ji voláme. Nekouká na nás celou dobu a nečeká. Má mnoho své práce v jiných světech. Proto je nutné ji volat, pak odpoví a my s ní a ona s námi rozvine vztah.

Jestli se mne zeptáte, zda znám svoji duši a věřím ji, budu docela upřímná. Poznávám ji každým dnem, důvěřuji ji. Je pro mne zcela reálná. Od kdy jsem ji začala poznávat, svět se stal báječným místem a život se stal smysluplný. A vím, že každý, kdo si přeje mít toto spojení, jej dosáhne. Jestli a kdy se to stane, je volbou každého z nás. Jestli však nechcete znát svou duši a posouvat se dopředu, tak pak nedávejte vinu životu – okolnostem, osudu za to, co zakoušíte. Budete zakoušet přinejmenším nejistotu, strach, pořád vám bude něco chybět. Máme volbu a duše stále čeká.

A proto si teď uděláme krátkou meditaci na spojení s duší. Kdo chce, máte svobodnou volbu, ale doporučuji. Udělejte to a uvidíte, co se stane. První část řeknu já, v zastoupení za vaší duši. A vy pokud se rozhodnete zareagovat, mluvte to opravdu upřímně a dále pak pokračujte, třeba ráno a večer, učte se to a cvičte v hledání a ten kontakt s duší obdržíte. Zaručeně. Takže to udělejte a uvidíte, co se stane.
Dušička mluví: „Udělej ke mně krok nahoru a já udělám k tobě krok dolů. Udělej další krok a já také udělám k tobě další krok. A krok za krokem se sejdeme. Když nebudeš dělat žádné kroky, nemůžeme se setkat a i kdybych k tobě přišla, nebudeš mi rozumět“. Protože ten krok dopředu je ODEVZDÁNÍ SE a otevření se vzhůru. A bez toho nemůže dojít k žádnému kontaktu.

Opakujte v duchu po mně. „Moje dušičko, chci tě poznat, slyšet, cítit, zakusit. Otevírám se ti a odevzdávám se ti. Řiď můj život“. Děkuji.
Takže kontakt s duší je živoucí zkušenost. Mnozí, kteří to prožili, napsali o tom množství knih.

Ale když člověk není toto: copak je ve skutečnosti? My všichni jsme Vyšším já, DUŠEMI a Syny/Dcerami Boha (doslova), kteří mají za úkol je projevit na určité planetě v určité sluneční soustavě.

A jak mohu duši popsat, když se odhalí? Představte si sebe jako dokonale krásnou bytost. Vaší podstatou je čistá láska, všechno znáte, jste v duchovním smyslu všemocní a vyzařujete toto všechno jako průzračné, čisté světlo, které však má tvar. A to je duše. Vaše pravé já.

Všechno zná, je čistou láskou, je všemocná v ryzím slova smyslu, je sjednocená s vesmírem. Je svobodná. Je tím, čím se stáváme, i když tím paradoxně od jakživa jsme. To je ta božská záhada. Stáváme se tím, čím jsme a tomu se říká transformace možná sebetransformace.

Duše je první instancí, ke které se my, jako osobnost, modlíme. Podle všech esoterních učení je Bohem pro každého jednotlivce jeho duše.
Lidské ego má sklony být pyšné a myslí si, že Bůh v tom kolektivním smyslu ve velké míře projevuje zájem o malinkou jednotku, o lidské ego. Proč by se to velké božské vědomí mělo zajímat o malinké vědomí ega?
Duše je stvořena proto, aby byla vůdcem a učitelem každého jedince. Jeho prvním a nejlaskavějším Mistrem. Každý jedinec k tomu dojde, když se probudí. Dokud se neprobudí, nemůže mít žádný vztah se svou duší, s Bohem. Je to velmi jednoduché.

Můžete říkat, že věříte v Boha, že vás Bůh ochrání, ale pořád věříte, že jste tím robotem a že vás Bůh zachrání před nemocí, úrazem, smrtí. Pak samozřejmě onemocníte a umřete, nebo se vám stane nehoda a vy přestanete věřit v Boha. My svoji neznalost a nezájem promítáme do svého života a viníme z toho Boha. Ti, kteří rozehráli tu hru, jsme ale my! My promítáme svoji víru směrem ke své nemoci, nehodě, smrti. My máme za sebe zodpovědnost a musíme na to přijít.

Duše má také 3 aspekty:
Vyšší – tvořivou mysl. Když začínáme používat svou mysl jako dynamického, silného a tvořivého činitele, dostáváme se do první části vědomí duše. Když svou mysl používáme správně, pozitivně a silně k tomu, abych stvořil to, co chci stvořit pro svou vyšší realitu v tomto životě, tak to začínám tvořit. Pak mám nad tímto svým dílem kontrolu a nikdo mě nemůže zastavit, protože do mého procesu myšlení nevidí. A to je první věc, které si lidé musí být vědomi. Na chvíli se zastavte a řekněte: „Mám silnou vyšší mysl. Je součástí mé duše, mého Já, mého nesmrtelného Já.

Další naše část je to, co nazýváme Láska. Rozdíl mezi láskou a zamilováním: Když se zamilujete, tak se většinou i odmilujete. Je to jen záležitost času. Samozřejmě, když se zamilujete, tak si myslíte, že je to navždy a velmi vás šokuje, když se ta láska vytratí. Ztratí se, protože to byl emocionální proces. Nebyla to láska. Je to potřebná zkušenost, báječný zážitek, ale není to láska. Nyní se posunujeme ze světa, ve kterém se lidé velmi bolestně učili, že zamilování je iluze. Proto je tolik rozvodů, proto již manželství nefunguje jako dřív a my se musíme naučit něco nového. Musíme se naučit lásce, což je kvalita Duše. Příklad: nejsem do nikoho zamilovaná, ale miluji vás. V okamžiku, kdy se s vámi setkávám a dojde ke kontaktům duší, začnu vás milovat. To nepotřebuje čas. Je to výměna energií Duše. Totéž je s vašim partnerem. Můžete skutečně milovat svého partnera, ale nemusíte do něj být nezbytně zamilovaní. A to je to, co se nazývá přesunem energie ze solárního plexu do srdce. A to se nyní děje ve světě.
Energie, která byla po dlouhé období zaměřena v solárním plexu lidí, se nyní posouvá do srdečního centra. Je to velmi obtížný a bolestný vývojový proces, který mění strach na lásku. Láska se projevuje jako důvěra. Není to založené na nějakém systému věrouky, ale na vnitřním poznání.

Třetí část duše je to, co se nazývá Záměr – cíl. Je velmi důležitý. Každý jedinec má svůj cíl a přišel na Zemi proto, aby tento cíl naplnil. Ale tento záměr, tento účel inkarnace zná jenom duše a v průběhu života nám jej odhaluje, abychom jej mohli naplnit. Čím více jsme sladěni s duší, tím lépe jsme schopni poznat svůj cíl a naplnit jej. A až pak jednou budeme ležet na smrtelné posteli, až budeme opouštět své roboty.., představte si to. Všude kolem nás jsou příbuzní, jsou smutní, protože si myslí, že jsme ti roboti na posteli. Pláčou…, , jaká bude naše poslední myšlenka? Naplnil jsem svůj účel? Protože účel je jediný důvod, proč jsme se na Zemi přišli. Žádný jiný důvod neexistuje proto, abychom se vtělili do robota. A když opouštíte tělo, procházíte tunelem a vycházíte do světla, vaše duše, jakožto světelná bytost vás pozdraví a telepaticky vám naznačí, kde jste měli úspěch a kde ne. Není to posuzování. Duše nesoudí. Jenom říká: „příběh je takový a takový…“ a vy máte pocit, tady jsem byl dobrý, tady jsem to tak docela nesplnil. Takže toto je ta poslední myšlenka. Když zemřeme, můžeme odejít s pocitem naplnění a vděčnosti… a jsme svobodní. Můžeme mít miliony, mercedesy, cokoli. Můžete se zavřít do brnění, ale jednoho dne musí každý z toho světa odejít. Potom budeme sami se svou duší. Žádný ochranný štít nám nepomůže. Takže si dobře uvědomujte dnešní moderní společnost. Je to ekonomika smrti. Hlavním jejím cílem je, aby nás přesvědčila, že když nebudeme mít to či ono (ochranné štíty kolem sebe), budeme nejistí a zemřeme. Je to velmi chytré. Ale je to iluze. Potřebujeme hodně věcí, ale rozdíl je v tom, co opravdu potřebujeme a co ne. Měli byste být velmi opatrní.

Cíl duše nám odhaluje ascendent v horoskopu a ten bychom měli naplnit.
Jsme dušemi, které jsou již svobodné a nemají žádnou planetární karmu. Mají však karmu sluneční, což je velký rozdíl. Sluneční karma je založena na kosmickém zákonu oběti a duše obětují svou solární svobodu, aby sloužily těm, kteří jsou uvězněni ve hmotě. Je nemožné uniknout z této „obětní služby“, protože představuje základní vlastnost a práci naší duše. I ten nejsobečtější člověk vykonává službu, aniž by si to vůbec uvědomoval. Vykonávají ji matky ve vztahu ke svým dětem, muži a ženy pracují, aby uživili rodiny.

KONEC úryvku z přednášky

Zdroj: přednáška Errola Weinera, Bratislava, 1997

---

O Bohu, duši a meditaci

Čtenářka J. B. se ptá:

 Jsem zvyklá se modlit k Ježíši anebo Bohu Otci. Jak bych se mohla modlit ke své duši?

---

Odpověď:

Jádro problému je v tom, že duši a psychiku mezi sebou mylně ztotožňujeme. A přitom psychika je nižší úroveň našeho vědomí. A duše to je Boží síla v nás, skutečné já, které nyní spí. Musíme ho probudit a tomu probuzení se říká "probuzení anebo osvícení". Pak člověk pozná, co je duše. Nyní víme jen to, co je tělo a mozek. Našim úkolem je dostat se do styku s touto duší, Boží silou v nás, se svým skutečným Já. A pak je vedlejší, jak mu dle tradice, ve které jsme byli vychováni, budeme říkat. Zda: Vyšší já, Sluneční anděl anebo duše, Kristovo vědomí, Boddhi - budhovské vědomí, Boží síla anebo Bůh.

Bůh nemá žádné jméno, maximálně si bere jméno Učitele, který chodí po Zemi, např. Ježíš, Budha. V takové osobě se projevila naplno Boží síla. Stejně jako se může projevit v každém z nás. Člověk je jako elektrický drát, který uvnitř přenáší elektřinu. Nezáleží, zda ten drát je bílý nebo černý či žlutý. Hlavně, aby byl vodivý a nebyl prázdný. Je důležité, aby v něm byla elektřina.

Proč tedy nesvítíme a nezáříme touto Boží silou? Dráty tu jsou, žárovka také ale světlo nesvítí...

Důvodem je to, že žijeme v neustálém spěchu, stále se za něčím honíme, potřeby těla, psychiky a mysli nás naplno vytěžují.

Připomíná to situaci, kdy nám doma zvoní telefon a my ho z nějakého důvodu neslyšíme. Zabýváme se neustále každodenní rutinou, jsme plně zaměstnáni a nemáme ani čas na chvíli se posadit. A přitom telefon zvoní a zvoní. Kdybychom jenom desetinu svého času věnovali "telefonování s Bohem" (meditaci), tak se nám rozsvítí. Platí odvěká pravda, že "bez vody se nenaučíme plavat".

 

Slovní modlitba ve styku s touto Boží silou nebude dost "tichá". Když používáme ústa, tak máme moc napilno. Bůh nepřichází se žádnými opakovanými slovy - Bůh přichází v tichu. Dospějeme do stádia, kdy již nebudeme meditovat my, náš lidský rozum a naše smrtelné chápání. Meditovat bude ta síla. Probudí se a bude vědět, co má dělat. V současné době ji necháváme spát a i meditaci děláme mechanicky, mozkem. I když si sedneme do meditace, myslíme na tisíc a jednu věc a nedokážeme ovládnout svá chtění.

Když se ale probudí naše vlastní Já, skutečné vnitří Já, pak Boží síla v našem nitru bude všechno řídit. Bude meditovat a vracet se sama k sobě. To je skutečná meditace, jinak je to zápolení s tělem a myslí.

---

Modlitba pro nový věk versus transmise

Čtenář J. D. se ptá:

Dobrý den,
Vaše články o vyšším Já a duši mi mnohé osvětlily. Dá se říci,že jsem pochopil hodně z toho,co jsem tak docela nechápal.Přesto mám dotaz:
Nikde se nezmiňujete o Modlitbě pro Nový věk, jak ji uvádí B. Creme, kde se vlastně hovoří o vyšším Já.
Myslím si,že při meditaci s touto modlitbou se člověk přibližuje k duši.
Musím říct,že mnou při zhruba půlhodinové meditaci na tuto modlitbu procházejí energie,které cítím podstatně intenzivněji,než při transmisní meditaci.
V knize Učení odvěké moudrosti se pod touto modlitbou uvádí,že dochází k invokačnímu účinku.Zajímalo by mě,co je to za energie,jestli se dají přirovnávat k energiím z transmisní meditace.
Děkuji za odpověď a zdravím.

---

Odpověď:

Oba typy meditací jsou potřebné a každá z nich má jiný účel a ani jednu z nich bychom neměli zanedbávat.

Modlitba pro Nový věk je individuální a transmise je skupinová. První je pro náš individuální pokrok, druhá je "širokopásmová". Je možná více orientovaná na službu a na očištění karmy a v neposlední řadě nás učí pravému lidskému účelu pobytu zde na Zemi. Vskutku jako lidé jsme průlivem - kanálem pro energii "Boží vůle", jenž vyzařuje ze Šambaly a tímto představuje pro planetu princip "Bůh Otec". Tato energie je neustále uvolňována do světa a my díky transmisi ji snášíme níže a zpracováváme ji pro podlidská království. Mistři přenášejí tuto nosnou energii nepřetržitě po celých 24 hodin. My se tomu učíme - učíme se být "připojeni do okruhu" a podílet se vědomě na evoluci planety a pomáhat, jak svým bližním, tak i "mladším bratrům" uvězněným v nižších královstvích. Díky tomu dochází k naplňování Božího plánu pro Zemi. Když tato energie bude moci nerušeně a ničím neblokovaná protékat všemi planetárními říšemi ve 100 procentech, z našeho světa se stane ráj. Zatím tady máme - víme co.

Lidé se všeobecně mylně domnívají, že když něco silně cítí, tak to musí být to nejduchovnější a nejvyšší. Opak je pravdou. Vyšší energie (a např.
mentální jsou 100x vyšší než astrální, tj. pocitové) mohou být tak vysoké, že prakticky na ně nemusí být v organizmu žádná odezva. Prostě je ani nemusíme cítit a přesto běží. Tak jako běžně necítíme myšlenky. Cítíme pouze svou odezvu a reakci na myšlenku.

Proto co se týče transmisky a modlitby pro nový věk, nejde srovnávat pocity.
Ty nás mohou zavádět. Platí pravidlo, že to, co je nám bližší, cítíme více a lépe tomu rozumíme. Čemu nerozumíme, tak to jakoby ani nevnímáme a ani nás to nijak nevzrušuje.

U obou meditací je situace velmi rozdílná. Obě modlitby mají invokační účinek - vzývací, ale každá byla dána pro jiný účel, pro vzývání něčeho jiného.

Velká invokace u transmisky je v první řadě dána kvůli tomu, aby lidé mohli volat Kristovy energie. V druhé řadě, aby mohli být nápomocní světu při jeho transformaci a zároveň aby zintenzívnili svůj vývoj. Transmiska je z energetického hlediska velmi komplikovaná záležitost.
Vzýváme zároveň Budhu + Krista + Šambalu a další s tím spojené energie zvenčí z kosmu: ze zodiaku energii Vodnáře, dále z Velké medvědice energie 7 paprsků, energie ze Síria, Slunce, ostatních planet. Vše se děje automaticky. Společně proudí do Šambaly, kde se energie přizpůsobují pro potřeby naší planety.

Společně s Kristovou energií tečou i energie 2 kosmických Avatarů, kteří ho prostupují na úrovni jeho ducha, podobným způsobem jak on prostupoval Ježíše před 2000 lety. Hierarchie tyto Avatary zavolala ku pomoci Zemi již v roce 1940.

Směs těchto všech energií + energie naší vlastní duše - toto vše teče při transmisi. Velmi záleží na skupině, ve které člověk medituje, jelikož skladba paprsků jejich členů se podílí na volbě typů energií, daných lidem ke zpracování.

V případě modlitby pro Nový věk, kterou uvádí pan Benjamin Creme ve své
knize: Učení odvěké moudrosti, str. 72.

Invokační účinek se týká Boží síly v nás - tedy v první řadě naší vlastní duše, potažmo ducha. Můžeme jim také říkat "spící pravé já v našem nitru".
Tato modlitba slouží právě k probuzení toho pravého spícího Já v našem nitru a k jeho uvědomění a ztotožnění se s ním. Tímto spojíme naše malé já s tím velkým pravým Já. A jako to velké Já pochopíme, že jsme částí nehmotné a všudypřítomné síly. Byť dočasně naše individualizovaná část přebývá jako "vězeň" ve hmotném těle.

Rozbřeskne se nám, že nejsme člověk z masa a kostí, který tam někde vysoko má svou duši. Ale pochopíme, že jsme nehmotná duše, která toho času pobývá ve hmotném těle.

Když pravidelně a systematicky posilujeme naše vyšší a pravé uvědomění a pokud mysl opravdu rozumí, oč jde, tak se posouváme směrem k "sebe-realizaci". Ať tomu říkáme jakkoli. Jedná se o uskutečnění našeho pravého Já, tj osvícení. Je jen otázkou času, kdy k tomu dojde.

Osvícení či osvěcování.... tj. Boží síla v našem nitru se probudí a stále více a více osvěcuje a prostupuje svůj nástroj ve hmotě. Toto je účelem "Modlitby pro Nový věk", jak nám ji předal Kristus-Maitréja.

Alespoň takto se to jevilo mně, když jsem to procítila.
 

 

---

Poselství od slunečních bytostí

Čtenářka J. M. se ptá :

Jaký máš názor na tento materiál, který se šíří po internetu?

http://vzestup.stesticko.cz/moudra/slunzasv.html

---

Odpověď:

Silně mi to připomíná obdobu světového materiálu Vzestup. Jazyk je kultivovaný, pozitivní až na některé do oči bijící nepravdy. Celé je to přijato v dobré víře, ale stejně ne od těch, kteří si říkají Sluneční bytosti. Nejde o nic jiného, než "čaneling" - česky "kanálování". Internet překypuje materiály podobného typu a kvality. Lidé na to velmi letí. A když je poptávka, je i nabídka, jak je známo.

Pro nás, upřímně duchovně hledající lidi, čaneling je cesta bokem. Přiznejme si pravdu. Kdo opravdu tuší, jaká je dřina se soustředit byť minutu u meditace tak, aby myšlenky utichly, tak ví, že hodiny strávené čanelingem a sáhodlouhé diktáty, které přicházejí "jako by samy" od údajných velmi duchovních bytostí, jsou pouhou ztrátou času. Nejedná se o nic jiného, než pouze našeptávání "rádoby duchovních učitelů z druhé strany", kteří si z člověka udělají médium. Případně ho i posednou a vytěsní ven z těla. Věř mi, vím, o čem mluvím. Svého času jsme i my trávili čas u čanelingu, na přicházející slova hleděli s otevřenou pusou a posvátnou úctou. A pak obětavě hodiny přepisovali texty do počítače. Nikdy z toho nic kloudného nebylo. Kdybychom se na to vykašlali, tak by svět ani my o nic nepřišel. S odstupem času vidím, že to byla jen ztráta času a jediným výsledkem bylo naše poučení a vystřízlivění.

Většina lidí má problém i dokonce u meditace udržet konzistentní spojení se svou duší (Boží sílou v nás). Je známo, že během meditace to trvalé spojení je v sekundách (záleží na těkavosti naší mysli). Naštěstí spojení se načítá, ale stejně se pohybuje u lidí mezi 3 - 4- 5 minutami z hodiny. Zbytek je snění, bloudění mysli a fantazie. Nemluvím o lidech, kteří již meditují několikerý život za sebou, ti mají výsledky zcela jiné. Ale ti by se nikdy a za žádnou cenu nesnížili ke "kanálování".

Bytosti Slunce jsou ještě mnohem vyššího řádu, než naše pozemské. A my se nedokážeme běžně spojit s ani Mistry, kteří jsou nám nejblíže. Naše vibrace zatím tomu nedostačují a my jsme ve fázi tréningu, učíme se umění soustředění a synchronizaci. Platí totiž zákon - stejné přitahuje stejné.
Člověk se napojí pouze do výše svých vibrací. Jinak to nejde.
Je velmi nezodpovědné tvrdit a nám lidem sdělovat informace podobného typu, jako například: že Bytosti Slunce "něco nezvládly, proto byly odvolány".
Tohle je velmi silně manipulativní a zavádějící a tak zvaně smrdí. Kdyby to byla pravda, tak nám lidem takové věci nikdo nebude sdělovat. Nedokážeme totiž vůbec posoudit jejich relevantnost. Necítíš v tom nějakou zradu?
Proto je ten materiál všechno jiné, než to, za co se vydává.

Informace, které přišly těmto dobrým lidičkám jsou z astrální roviny. A ta jak je známo, je rovina iluze a neoplývá pravdivými informacemi. A pokud už by něco byla pravda, tak to bude silně zkreslené a naředěné. Je to přesně jako u hry na tichou poštu. Informace tečou shora, probublávají skrze dimenze a jejich podroviny stále níže směrem dolů a dolů. Než to prosákne astrální rovinou, tak původní informaci to připomíná pouze v náznacích. A v žádném případě z astrální roviny nelze určovat čas. Tohle je kámen úrazu všech astrálních proroctví, včetně Nostradama a Edgara Cayce. Ano, i spící prorok přijímal pouze z astrální roviny. My lidé ve své pýše a hlouposti ihned "skáčeme" po rovinách a dimenzích a ani nemáme ponětí, v čem se pohybujeme. Ale je to pouze iluze a naše chtění. Naše nižší mysl je okouzlená sama sebou a libuje si v iluzích. Proto nerozlišuje pravdu od polopravdy a nepravdy. Navíc "Skáče jako opice", takže není se čím chlubit.

Minimálně bychom měli pěstovat disciplínu, zdravý rozum a držet se tzv. "při zemi". S touto jedinou větou, z uvedeného materiálu, lze bez námitek souhlasit.

---

Kristus versus Budha

Čtenář L. P. píše:

Přišel mi zajímavý symbol vědomí Krista s těmito významy: Ztišení v nitru, láska bez podmínek, pravda, cesta a život – osvícení. Beru to tak, že to je zase krůček či krok k sjednocení, k vrůstání do jednoty a božího vědomí.

---

Odpověď:

Máš pravdu, Kristus ztělesňuje tyhle vlastnosti, které uvádíš a ještě mnohem více.

Především je to na prvním místě "Láska a moudrost" dohromady (už jsem se setkala i s tím, že právě toto nazývají "Duchovní intuicí" - s velkým písmenem. Jelikož to znamená zároveň něco jako vševědoucnost díky všudypřítomnosti...). Pak dále "Sílu a vůli" (od Otce) a do třetice maximální "Aktivní inteligenci - vyšší mysl".

Myslím, že s tím budou trochu souviset ty nepoužívané buňky, které máme v hlavě. K něčemu nám přece musejí být. Neznamená to, že je bude využívat lidské ego. Ale až se začne probouzet ten "vnitřní člověk v nás, Duše, Vyšší já, Kristus, Budha, anebo jak ještě tomu chceme říkat" - tak nám poslouží ke spojení s rovinou, kde Duše a ostatní naší praví Učitelé pobývají. Do té doby máme na ně "embargo".

Pro upřesnění:
pozice Kristus ztělesňuje pro Zemi určitý etalon, princip, úroveň, status, frekvenci či bod vědomí, kterému my můžeme říkat zjednodušeně "Kristovo vědomí". Projevit jej, je předurčením nás - lidských tvorů. Ať jsme na Východě či Západě. Tam tomu dle světonázoru pouze říkají jinak, ale jde o totéž. Tohle je opravdový "člověk". Zatím jsme ve fázi, při vší úctě, "sazenic v pařeništi a rosteme".

Pro nás lidi je dobré vědět, že "Kristus v nás" (Kristovo vědomí) je tatáž frekvence vědomí, kterou má naše Duše - Vyšší já. Proto mohl apoštol Pavel říct: "Nežiji již já, ale žije Kristus ve mně" (citát z Bible).
Když uskutečníme svou Duši, své Vyšší já, nebo-li provedeme "Sebe-realizaci", tak naplníme svůj potenciál Krista či Budhy "podle národnosti".

Každá duše, nebo-li individualizovaná Boží síla, je světlo samo o sobě. Srozumitelněji pro nás řečeno: Duše "je osvícená". Proto, když se staneme Duší - staneme se i osvícenými. Jiné světonázory, ty východní, Duši říkají princip Bodhi anebo princip "Budhovství" a jedná se o to totéž.

Jenom pro úplnost: Duchu říkají Átman nebo-li "Atmický prvek". Výše nad tím je ještě Bůh, Božská rovina, nebo-li dle sanskrtu "Ádi".

Kdo má Krista projeveného v sobě, má zároveň projeveného i "Budhu". Kdo je zcela osvícen, je zároveň Kristem i Budhou v jedné osobě.